Pojďme se podívat v číslech na základní parametry pasivního domu, které by měl splňovat u nás. V České republice žijeme v mírném klimatickém pásu, a tomu také odpovídají parametry toho, jak by český pasivní dům měl vypadat. Základní podmínky jsou tři.
Líbí se vám tento článek?
První z nich je roční spotřeba tepla na vytápění, která by neměla překročit 15 kWh na čtvereční metr obytné plochy. Například spotřeba běžně zatepleného panelového bytu 3 + 1 s vyměněnými okny se pohybuje kolem 40–100 kWh na m2 v závislosti na své poloze v domě. U staršího rodinného domu 5 + 1 je nejčastější roční spotřeba cca 180– 280 kWh.
Druhým parametrem, který by měl pasivní dům splňovat, je roční spotřeba primární energie, tedy energetická spotřeba všech energií: tepla, elektřiny apod. – pod 120 kWh na m2 obytné plochy.
Dočtěte tento článek jako člen klubu Můj dům.
Největší komunita majitelů rodinných domů v ČR. Připojte se i vy!
Jste členem? Přihlásit se.
Co získáte jako člen klubu?
členství je zdarma a bez závazků a můžete jej zrušit kdykoliv
To je naše škola stavění.
Dobrý den, zajímalo by mě jaký tepelný odpor R musí splňovat jednotlivé konstrukce energeticky úsporného domu. Dále totéž, jedná-li se o dům pasivní. A jaký je vlastně rozdíl mezi nízkoenergetickým a pasivním domem. Mám na mysli obvodové stěny, výplně všech otvorů, tedy okna, dveře, a hlavně jaký R má mít stropní, resp. střešní konstrukce.
Děkuji za odpovědi a přeji klidný, energeticky málo náročný, čas
Tomáš Kysela
Dobrý den,
norma neuvádí hodnoty jednotlivých konstrukcí a oken, ale celkovou spotřebu energie na vytápění za rok:
Domy s téměř nulovou spotřebou energie (nZEB): měrná potřeba tepla na vytápění činí 30–70 kWh/m2/rok, pro malé jednopodlažní objekty může být i více než 80 kWh/m2/rok.
Nízkoenergetické domy: standard pracuje s hodnotou měrné potřeby tepla na vytápění do 50 kWh/m2/rok, nejlepší nízkoenergetické domy (energetická třída A1) by měly mít spotřebu na vytápění do 40 kWh/m2/rok.
Pasivní domy: maximálně 15 kWh/m2/rok.
U rozhodování, jaký materiál pro stavbu použít, je důležité sledovat tepelnou vodivost materiálu. Čím nižší je její hodnota, tím méně tepla skrze stěny uniká. Například vodivost běžného měkkého dřeva je 0,18 W/mK. Oproti tomu beton dosahuje hodnot okolo 1,2 W/mK, tedy skoro sedmkrát více. Keramické pálené cihly, přesněji řečeno jednovrstvé zdivo plněné minerální vatou (Porotherm 38 T Profi) disponují vodivostí pouhých 0,07 W/mK.
Obdobě je to u skel: Tepelněizolační schopnost okna je mimo jiné dána součinitelem prostupu tepla zasklením Ug – čím je jeho hodnota nižší, tím lépe zasklení izoluje. Moderní dvojsklo dnes dosahuje hodnot kolem 1,0-1,1 W/m2K, v případě trojskel s vysokým důrazem na tepelněizolační schopnosti se pak dostáváme až na hodnoty pod 0,6 W/m2K.
Vaše redakce