Doživotní záruka firmy Heluz – 77.díl
Česká firma Heluz přišla na trh s bezkonkurenční novinkou – s doživotní zárukou na své výrobky. Jako jediný výrobce na trhu nabízí stavebníkům unikátní možnost získat na hrubou stavbu svého rodinného domu záruku do konce života. Nabídka je výjimečná tím, že se týká hrubé stavby jako celku, nikoliv pouze jednotlivých výrobků, jak je běžné. Plně rozvíjí filozofii značky, která vnímá dům od návrhu až po realizaci jako smysluplný celek. Kvalita materiálů s dlouhou životnostní je neoddělitelně spjatá s kvalitami výrobní a montážní technologie. Doživotní zárukou dokazuje společnost HELUZ kvality komplexního zdicího systému s perspektivou pro budoucí generace. Více o tématu řekl v podcastu Můj dům studia marketingový a obchodní ředitel Petr Porubský. Obsah: [minutovnik time="0m53s" class="test-class" autoplay="1"]Situace ve stavebnictví[/minutovnik] [minutovnik time="1m45s" class="test-class" autoplay="1"]Turbulentní trh[/minutovnik] [minutovnik time="4m00s" class="test-class" autoplay="1"]Situace firmy Heluz po covidu[/minutovnik] [minutovnik time="7m45s" class="test-class" autoplay="1"]Je výstavba rodinných domů drahá[/minutovnik] [minutovnik time="14m00s" class="test-class" autoplay="1"]Jednovrstvé zdění[/minutovnik] [minutovnik time="18m40s" class="test-class" autoplay="1"]Těžké stropy+ vzdělávání stavebníků[/minutovnik] [minutovnik time="26m00s" class="test-class" autoplay="1"]Revoluční technologie ve stavebnictví[/minutovnik] [minutovnik time="30m00s" class="test-class" autoplay="1"]Doživotní záruka[/minutovnik] [lock] Přepis rozhovoru: Vítejte v Můj studiu. Naším hostem je dnes inženýr Petr Porubský, obchodní a marketingový ředitel firmy Heluz. Ahoj, vítám tě tady. Ahoj, díky za pozvání. Pojďme začít ten náš podcast, trošku z obecna. Mě by zajímalo a možná, že i naše diváky a posluchače, jak si vlastně teď stojí trh se stavebninami. Protože on prodělal dost, se dá říct, turbulentní změny někdy od roku 2020. My jsme tu měli nejdřív covid, pak jsme tady měli vysokou inflaci, která vznikla řekněme, že vyhazováním levných peněz za vlády pana Babiše. Pak jsme tu měli drahé energie, válka na Ukrajině. Jak si stojí teď? Daří se mu stavebnictví dostávat zpátky do svých původních kolejí anebo to vůbec nejde takhle brát? [lock] No tak po těch extrémech, které ty jsi tady zmínil, tak vlastně pokračuji úplně stejně další extrém, a to je na úrovni toho, že to stavebnictví se v podstatě pozastavilo, zamrzlo. Ano, díky nějakým příznivějším úrokovým sazbám, které teďka ČNB poskytuje a má to vliv i na to, že ty hypotéky se stávají dostupnějšími pro ty budoucí stavebníky, tak je tady výhled pozitivní, jako výhled do toho, že by to mělo, řekněme, pomalu stabilizovat. Ale nemůžeme říct, že bychom byli na nějaké přijatelné úrovni, kde bychom se mohli plácat po ramenou. Výrobní závody stojí, pomalu se spouští. Ta situace ještě není stabilizovaná. A existuje vůbec ve stavebnictví něco, čemu by se dalo říkat, stabilizovaná situace? Není vlastně tento segment průmyslu vždycky takový nahoru dolů? Tak ten optimální bod se hledá nejenom ve stavebnictví, ale v jakýmkoliv odvětví v ekonomice. Pořád kolem něj běháme, takže je to tak. Řekl bych, možná za ty poslední roky, těch posledních 5 let, dochází k tomu, že ten extrém od toho zlatého středu je pořád větší a větší, že ta vybrat se jako víc rozvibrovává. Věřím v to, že se to opět zklidní a budeme se moci bavit o nějakým stabilnějším trhu v rámci stavebnictví, v rámci ekonomiky jako takové. Máte třeba nějaké srovnání se zahraničím? Mě by zajímalo třeba jako v rámci třeba střední Evropy nebo ve západní Evropy, jestli třeba do toho vstupují nějak státy formou subvencí, když vidí, že třeba to stavebnictví je nějak na štíru, nebo to se to řeší jenom vyloženě tím způsobem jako omezováním nebo zvyšováním úrokových sazeb těch hypoték? Sledujete nějak tyhle trendy? Určitě je sledujeme, protože společnost Heluz nedodává jenom na český trh, ale v podstatě i na ty okolní státy. Dodáváme, umíme dodat i do Anglie, je to v podstatě o zájmu toho zákazníka. Ale ty primární trhy, nebo sekundární trhy, na kterých se pohybujeme, což je Slovensko, Rakousko, Německo, Polsko, tady ty země kolem nás, tak vnímáme, ano, tam ta podpora v rámci stavebnictví je, pak je otázka, jaká je tady a jaká byla zase v jiné době, když byla tam. Z našeho pohledu vnímáme to, že ta podpora v zahraničí je větší, než je na českém trhu. Ta ochrana výrobců na českém trhu je třeba konkrétně oproti tomu Německu opravdu jako velmi na míle vzdálená. My i dodávat do Německa máme velmi jako složitý proces. Němci můžou dodávat do Česka bez problému, což sebou samozřejmě nese vyšší náklady pro nás, pak se to odráží v té ceně, v celém tom systému, v celé té nabídkové fázi. Není to jednoduchý, je to náročné v Česku. My jsme tady v rámci těch podcastů v době, kdy ty ceny energií strašně stoupaly nahoru, měli nějaké vaše kolegy a jeden nám tady třeba říkal, že si myslí, že to úplně jako klekne, že hrozí tomuto průmyslu obecně, že prostě může spadnout do takových obrovských problémů, že bude propouštět, že bude muset prodávat různý aktiva. Jak na tom byla firma Heluz? Zvládala to v době ty zvýšený ceny energií, že jste museli propouštět? Vzhledem k tomu, že u nás nahlížíme opravdu na každý ten rok jako v globále v součtu všech těch dalších let předchozích. Jsou roky, kdy se nám dařilo, řekněme, výborně, zvláště ten rok třeba 22, ale pak přijdou roky jako 23, potažmo 24, nebo ty roky předtím a je zapotřebí případné zisky rozložit v tom čase, v dlouhodobém hledisku. Naším cílem bylo udržet si zaměstnance, to se podařilo, udržet ten servis, udržet kvalitu výrobků, ale opravdu je to vlastně dotováno ze zisků předchozích let a s tímto pracujeme. Není to u nás o tom, začíná rok, začínáme s nulou a na konci musíme nějak skončit. Takže je to náročné, možná i proto těch výrobců dneska na tom českém trhu je tak málo a uvidíme, kam to celé dál bude směřovat. Mě by zajímalo třeba vedle tyhle turbulentní časy, které jsme teď prožili, řekněme, k fixaci nějaké u lidí jakoby skepsi, že je větší opatrnost dneska stavět. Víte, co si lidi říkají? To, co jsme teď prožili, co ještě může přijít, nepočkáme ještě s tím stavěním. Já nevím, to je opravdu fabuluji. Nevnímáte to? Tak vnímáme to. Pak je otázka, do jaké míry ty lidi jsou i, řeknu, gramotní v rámci investic. Na jednu stránku si řeknete vysoká úroková sazba, ale řekněme, teď jsou nějakým způsobem přijatelné a dumpingové ceny na tom trhu. Ty ceny tady nemůžou být věčně. Ve chvíli, kdy ta poptávka vzroste, porostou ty ceny. Pak je to o tom si propočítat. Mám si vzít teď úrokovou sazbu 5 % nebo hypotéku za 5 % a nakoupit levněji materiál, anebo počkat, až to budou 4 %. No ale ten materiál služby, nejenom ten materiál výrobce, ale cokoliv dalšího. Ta práce, ty zedníci, oni budou chtít prostě víc peněz. Ta inflace tady je. A to bude dražší. A za mě rozdíl 1 % v rámci té hypotéky není tak zásadní. Oproti tomu, jak draž nakoupím tu práci nebo ten materiál, tam jediný problém, který k tomu nastává, je, jestli já svým příjmem dosahuji na tu hypotéku, kterou potřebuji pro realizaci toho svého domu. Tam každý si musíme trošku sáhnout do svého, že už nebudeme stavit domy, které budou mít plochu 200 m², čtyři záchody, a saunu, a zakrytý bazén, a protiproud, a já nevím, co všechno. Ale vrátit se do nějakého zdravého normálu a žít spokojený s tím, že ty záchody stačí dva. Dávám příklad. To je jedno s druhým. Ale zároveň je s tím i spjato to, aby ta investice, kterou dělám, tak aby byla nějakým způsobem dlouhodobá. Aby to nebyla investice, teď jdu něco postavit a za deset roků to musím zbourat, protože to nefunguje. Nebo to musím nějakým způsobem sanovat, rekonstruovat, vyměnit okna, zateplit barák a dělat prostě nějaké další kroky, nebo měnit ty technologie, které mě to celé dohání. Ale jít opravdu tou cestou, super, jdu stavět, stojí to nějaké peníze, nikdo nejsme tak bohatý, abychom si kupovali levné věci. Tak to, co na tom baráku nemůžu změnit, tak ať prostě postavím jako rozumně a ať mi to přinese ten efekt na x, x, x let, na desítky, stovky let. Ono určitým řešením firmy Heluz bylo založení iniciativy Smysluplný celek, ale k ní se ještě dostaneme, ponechme jich velkou stranou. Mě by se ještě zajímaly dvě témata. Za prvé, podle průzkumu, které bylo opakovaně, máme v Česku vysoké vlastnické bydlení. Prostě pořízení domu nebo bytu je obrovsky drahé, je to čím dál tím dražší. Je to problém i pro vás, nebo se to týká opravdu bytový výstavby a rodinných domů se tento trend tolik netýká? Tak nevím, v jakém směru teď to myslíš, jestli se nás to týká. Jestli i výstavba rodinných domů je opravdu jeden z nejdražších v Evropě? To úplně nedokážu soudit, protože za mě provoz rodinného domu není jenom o té výstavbě, pozemek, výstavba a provoz toho baráku. Pokud tady energie dnes stojí plácnu 5500Kč/MWh, k tomu distribuce a někde jinde bude stát 1000Kč/MWh, tak já úplně jinak mám ty celkové náklady na ten provoz toho rodinného domu. A pak to je, co by bylo asi jako důležité vyhodnotit mezi těmi státy navzájem, ať už poplatky z nemovitosti, daně, cokoliv dalšího máme. Takže za mě je to celý balíček. A v tomto ohledu je úplně jedno, jestli jsem já vlastník nebo jsem v nájmu. Pokud je potřeba bydlet a lidi chtějí bydlet, tak pak se jenom rozhoduji. Čím víc budeme v nájmu, tím budou vyšší nájmy, budou růst, ten zájem o ně bude a budou chtít lidi vlastnit dům. Když budou drahý mít ten dům jako vlastník, tak jdou ty lidi do nájmu. Krásný ekonomický efekt. Jenom co k tomu můžu přidat, rozhodně co vidíme, změn trendu v rámci těch developerů, kdy developer ví, že za ten barák, který bude pronajímat, nebo postaví dům a chce ho pronajímat, a ví, že v té lokalitě může nájem činit 10 tisíc, 20 tisíc korun. Ale dnes si ten developer velmi uvědomuje to, že ten nájemník, jestli je schopný utratit 20 tisíc za nájem, tak pak je otázkou, za co těch 20 tisíc vlastně utrácí. Utrácí za provoz toho baráku. Jaký podíl činí provoz a jaký podíl činí ten komfort, ta stálost té budovy. Mě jako investora budu tlačit na to, aby z těch 20 tisíc, který je ten zákazník ochoten mi zaplatit, tak aby 18 zůstalo o mě a 2 tisíce jsem zaplatil energie, vodu. Když to řeknu obrazně než to, že 20 tisíc, vím, že v té lokalitě mi nikdo víc jako nezaplatí, ale já z těch 20 tisíc musím dát 10 tisíc na provoz tepelných čerpadel a já nevím jakých dalších věcí. A 10 tisíc zůstane u mě. Už dnes opravdu nahlíží na to, postavit ty domy kvalitně, efektivně, trvanlivě. To dneska už je vnímáno. Dřív to tak nebylo. Postavme rychle, dejme nájemníky dobrý. Ale pak je otázka, co od těch nájemníků dostanu, co zůstane u mě a co musím posunou dál. Tak tam ten rozdíl je. Prosím tě, řekni mi jako laikovi, jaká je vazba mezi realitním trhem a stavebnictvím? Jsou to dvě misky jedné váhy? Nebo se to vzájemně ovlivňuje, že když realitní trh začne být přehřátý, takzvaně jak se používá, začnou růst ceny, tak se to zobrazí i na vás? Nebo vy ovlivňujete ten realitní trh? Ovlivňujeme se navzájem. Samozřejmě takto. My jsme malý střípek v celé té stavbě, to zdivo, konkrétně za Heluz tam činí někde 5 až 10 % v průměru kolem 8 % hodnoty té stavby, k tomu ještě přičtěme pozemek, takže je nás tam dost, kteří ovlivňují realitní trh. Ale je to propojený navzájem. Pokud je tady nedostatek bydlení, cena na realitním trhu roste, samozřejmě stává se nedostupný i ten materiál. Pokud je to příliš drahý, zase snižuje se zájem. Je to opravdu provázaný navzájem. Jdou si proti sobě vlastně. Určitým způsobem. Smysluplný celek. Já jsem to tady už naznačil. Vy máte za sebou už téměř více jak rok této iniciativy. No mě by zajímalo tak, jaké jsou výsledky. Chválíte si to? Je to něco, co znova dokázalo, nebo ne znova, ale nastartovalo Heluz k nějakému dalšímu marketingovému směru. Tak já, když to vezmu, Smysluplný celek, Heluz nabízí od začátku, co Heluz Heluzem je. Prostě zaměření je nabídnout ucelený systém. Nejenom to, že z toho, co ten zákazník potřebuje, nabídnu tu jednu nejčastější věc, ale dáváme k tomu doplňkové cihly atd. Dneska Smysluplný celek stavíme na čtyřech pilířích. Ve finále jsme víc vyzdvihli to, co vždycky k cihlám Heluz patřilo. A Smysluplný celek říká více jak rok, více na veřejnost. Jsou tady čtyři hlavní pilíře, na kterých to stavíme. První pilíř, který říká, máme ucelený systém, stavební systém, skládačku, z které postavíte tu hrubou stavbu, příčky, zdivo, stínicí technika, stropy nebo překlady pro stínicí techniku, stropy. Prostě opravdu postavím tu hrubou stavbu a mám to od jednoho dodavatele. Jeden systém. Druhá věc říká, když už ten systém kupuješ, tak ten druhý pilíř staví na těch vlastnostech, které ty cihly mají. Tím, že jsme před více jak deseti lety investovali do výrobního závodu ve Vlíně, nová lokalita, nejmodernější výrobní závod ve střední Evropě, opravdu jako unikát, tak se nám daří na tomto výrobním závodu vyrábět produkty, které patří ke špičce v rámci toho evropského trhu. Nestydíme se za to, jsme na to hrdí a rádi to těm zákazníkům poskytneme. Takže, jak jsem říkal, první věc stavebnice, druhá věc stavebnice, která má výborné vlastnosti, pevnost, akumulace, akustika, tepelně izolační vlastnosti a tak dále. Třetí věc a třetí pilíř, který na tom staví, jsou služby. Byť ten zákazník vlastně nekoupil jenom produkt, ale zároveň k tomu dostal i nějaký servis, který začíná už před tou samotnou výstavbou, takže být na začátku, už při té projektové fázi, vypomáhat, podporovat, mít vlastně jakýkoliv další manuály, mít k tomu výkresy, detaily, mít ansámbl, který pomůže, ať už projektantovi, ať už tomu stavebníkovi, ten baráček si navrhnout co nejlépe. Během té výstavby, pomoci, proškolit na té stavbě, a i po té výstavbě přijít, ptát se, co a jak, jestli všechno proběhlo tak, jak mělo, jestli je někde nějaký problém. Takže to jsou služby, je třetí pilíř. A pak je čtvrtý pilíř, který říká o té trvanlivosti, o tom, že když už jsem ten barák postavil, vybral jsem si Heluz, vybral jsem si Smysluplný celek, tak jsem si vybral něco, co je tady na desítky, stovky let, a ne něco, co tady budu muset za třicet roků celý změnit. O tom je naše iniciativa, proč lidi si mají vybrat cihlu jako takovou. Je to stovky let, nebo tisíce let prověřený stavební materiál po celém světě. Tak to už samo o sobě o něčem vypovídá. No a do toho spadá i jednovrstvé stavění, které firma Heluz prosazuje a ví proč, protože nabízíte produkt, který to splňuje vlastně ty parametry, vlastně de facto, dá se říct, i nejpřísnější normativní momentálně parametry. Můžete o tom něco říct? Tak můžeme. Právě díky tomu novému výrobnímu závodu, kde můžeme tu směs připravit natolik dokonale, že dokážeme připravit výrobky se stejnou pevností, s lepšími tepelně izolačními vlastnostmi, tak dneska není problém postavit barák v jednovrstvé konstrukci. Tím, že k tomu navíc vyrábíme ty doplňkové cihly, které vlastně celý ten systém jako takový dotvoří. Já nejdu stavit barák, abych polovinu z toho materiálu rozřezal a vyházel na bok. Takže doplňkové cihly napomáhají ke zjednodušení té výstavby, umí tam tvořit až 10 % toho obvodového zdiva třeba. Takže daří se nám to, dává to smysl, máme to samozřejmě všude, nebo každou věc, kterou dneska tvrdíme a říkáme, tak je vyzkoušená v laboratořích, vyzkoušená i na stavbách, abychom si ověřili, že to, co děláme, pod co se podepisujeme, je naprostou pravdou. Dneska stavit nový barák ve vícevrstvé konstrukci je zbytečný. Setkáváš se nebo vaše firma ještě s takovým tím předsudkem, že my si od vás vezmeme cihlu, ale stejně ho oplácáme tím izolantem, protože takhle to je odjakživa. Já se totiž s tím setkávám třeba u projektantů, do kterých bych to neřekl, že mi budou tvrdit, že ne, toto nikdy nemůže tak dobře fungovat, dej si tam ten izolant. Tak je to kus od kusu. Jsou prostě lidi, kteří jsou přesvědčení o tom, že to funguje takhle, jiní říkají, že to funguje jinak. Ve finále samotná ta životnost té stavby, nebo když se na tu stavu potom člověk dojede podívat, a pokud má příležitost ochutnat, jak se bydlí v jednovrstvé konstrukci vs. jak se bydlí v nějaké sendvičové konstrukci, tak to pozná, ale je na to zapotřebí nějaká zkušenost. Bohužel, člověk, který jde stavit svůj první barák, tak vlastně neví, do čeho jde, on má jenom jeden pokus. A já vždycky říkám, že je velká škoda se zbavovat příležitosti už na samotném začátku. Proč bych už na začátku měl eliminovat to, že nepoužiji jednovrstvou konstrukci? Pokud mě ta jednovrstvá konstrukce opravdu nebude fungovat, a já říkám, že bude, ale nebude, tak já mám příležitost to teda zateplit. Ale ve chvíli, kdy zateplím barák, tak jakou mám další příležitost? No už nemám. A pokud, tak bude velmi drahá. Pokud mám příležitost postavit jednovrstvou konstrukci, která tady bude na desítky, stovky let, anebo mám udělat sendvičovou, která má životnost velmi krátkou, super bydlení pro ptáky a jiný věci, dobře, eliminujeme tady ty provokativní věci, ale proč bych se měl o ty příležitosti připravovat? Když můžu mít barák, který líp dýchá, protože ten střep cihelný funguje velice dobře s vlhkostí, velice dobře akumuluje do sebe teplo, je to opravdu takový ten zlatý střed, tak proč se mám přijít o tuto příležitost? To je věc, která mi nedává smysl. Často se bavím s investory, říkám a proč se připravujete o ty příležitosti, proč se připravujete o to, že si nemůžete, byť je to drobnost na ten parapet položit kytku, protože to okno musíte vtáhnout víc do interiéru, pak vás to trápí, ale už je pozdě, vy už nemáte příležitost to spravit, nepřipravujte se o to. A zvlášť ne, když vím, že ty parametry toho baráku jako takového jsou srovnatelné ne-li lepší, tak pak se omlouvám, ale proč to ty lidi dělají? Je to ze zvyku, je to z nějakých jako tradic, které tady byly, ano, dřív ta možnost nebyla, ale dneska ty možnosti jsou, tak jestli dneska umíme přesednout do lepších aut, tak proč nepřesedneme do lepších baráku? Firma Heluz je poměrně známá tím, že vy se věnujete osvětě, a mě ze všech těch věcí zaujaly především dvě, a první je ta, že vy těm stavebníkům vždycky říkáte, nepodceňujte projektovou přípravu, vezměte si projektanta, jo? Byť na tom vašem byznysu, vy z toho víc peněz nemáte, ale tak stejně prostě pro toho stavebníka to říkáte, a je to velmi důležitý. A druhá věc je, že na ně apelujete, aby si dávali těžký stropy. Vy určitě vysvětlíte, proč, ale nicméně ta osvěta je asi jeden z výrazných pilířů jakoby firmy Heluz. Tak určitě. Vlastně my tu osvětu schováváme do toho pilíře těch služeb. Věnujeme se hodně školám, máme interaktivní příručku stavebnice, která je volně ke stažení pro školy, pro kohokoliv. Je to takový náš závazek sociální, prostě edukovat i ten trh, aby to nebylo o tom, zdíme tady jeden druh cihly a na maltu a takhle se to dělá, dělali jsme to 150 let, tak to budeme dělat dál, jo? Takže to je naším cílem. A teď jsem trošku jako ztratil asi notu, na co ses mě ptal na začátku. Promiň. Jde o to, že... Mluvil jsem o tom, že Heluz má tu osvětu a ty věci hodně těch projektantů, protože... Ano, jo, děkuji. Já to ještě uvedu tak, že mi přijde zvláštní a vnímal jsem to, když jsem se s tím profesně setkával, a nevím, jestli to není tím obdobím toho komunismu, kdy bylo takový to kutilství, kdy jsme si ty baráky vlastně tak nějak... Přišlo se z práce, sundali se montérky, vzali si jiný montérky a šlo se něco kutat na barák, že spoustu lidí opravdu jako podceňuje tu fázi přípravy. Projektant, architekt... Podceňují to, ano. V podstatě je to takový ten první finanční náklad, který máš a ve finále moc toho nevidíš. Ten člověk chce vidět už ten barák, že roste, že opravdu jako investoval peníze do něčeho. A v té projektové fázi, každý to jako, nebo ne každý, ale velká část lidí to vnímá jako dobrý, tak musím udělat něco, nějaký papír, abych dostal razítko a mohl jít konečně stavit ten barák. Vlastně to vnímají jako překážku. Ve větší míře než jako příležitost na to se, co nejlépe připravit na tu samotnou realizaci. A pokud tady ta investice neproběhne, pokud se tomu nedá dostatečný prostor, tak pak ta samotná realizace je velmi jako těžká. Já taky dneska nepůjdu uvařit, nevím, guláš, protože nejsem jako denně v kuchyni, abych vařil. Když už bych to měl jít udělat, tak si vezmu tu kuchařku a podívám se na ten návod. Tam mi přesně říká, co mám udělat. Jestli mám míchat doleva nebo doprava v uvozovkách. A tak je to i s tou stavbou, i s tou projektovou dokumentací. My v tomto směru právě podporujeme, máme po České republice, nejenom v Česku, ale v rámci společnosti Heluz máme technické poradce, kteří pomůžou právě už před tou samotnou stavbou, konzultují tu konkrétní stavbu, buď s tím investorem, nebo společně i s projektantem. A říkají, ano, toto, ale pojďte vyřešit tímto způsobem, tady si pomozte tímto způsobem, tady máme tyhle řešení, tady je tahle příležitost, tady je tahle možnost. Máme zkušenosti takové a makové. To je to na čem to my dnes stavíme, nebo nejen dnes, ale dlouhodobě, přinést té stavbě víc než jenom samotnou cihlu. A úplně stejně pak to jako vyústí v to, že říkáme, no jasně, jako těžký strop je správně. Akumulace, akustika, a já teda nevím, ale ta parcela taky stojí nějaké peníze, tak proč nemít ten dům připravený na další patro. Já, když tam ten těžký strop neudělám, vždyť to je vlastně další parcela. A nákladově těžký strop vs. lehký strop není žádný jako rozdíl. Ono to finančně vyjde na stejno. Ale tady za stejný peníze já si vlastně vytvořím nad celým barákem potenciálně další parcelu. Když půjde do tuhého a ty parcely nebudou, to je omezený statek, tak já můžu pro své děti říct, ok, tak si to prostě jdeme o štok vejš, říkala Helča Růžičková. Když vy, tak my o štok. A to je přesně ono. Proto se ty baráky takhle dřív pokud byla možnost, stavěly. Dnes honem splácáme to, ono to nějak jako bude a jdeme bydlet. A pak nastane ten provoz a člověk už nemá tu příležitost té nějaké opravy. Nebo když, tak je to strašně nákladné. No to je třeba říct, že vlastně ta investice je pak jako obrovská. Protože ve chvíli, kdy na to nejsou uzpůsobený i ty zdi. A já třeba bydlím v baráku, který je z první republiky a tam se nepočítalo, že bude podkroví jakoby zabydlený čili tam je úplně tenounkej strop, opravdu abyste tam mohli pověsit prádlo. Ta investice dneska, aby se to udělalo jakoby obytný, je neskutečná, to je jak stavba nového domu. Protože vy to celý musíte zpevnit. Spousta lidí si to neuvědomí. Takže mě to taky jako překvapuje, když někdo řekne, ne, ne, ne, my určitě budeme bydlet sami, stačí lehký strop. A to je zase, já se vracím možná k tomu slovu, ta příležitost. A ty lidi se tímto svým jako rozhodnutím, byť vlastně si říkají, já to nevyužiji, ale připravují o nějakou příležitost. Říkám, vždyť to nedělejte, to vás nebude stát ani korunu navíc. Je to jenom o tom, že tam nebudete mít třeba sádrokartony a jako tuhle kombinaci toho stropu, tak si dejte těžký. Použijte jak vložky, použijte nosníky nebo použijte panely, ať to máte rychlejší tu výstavbu, ale máte těžkej strop. Prospívá to i té stavbě, i v rámci statiky, pěkně zatížím tu stavbu. Prostě má to plno výhod, ale hlavní, je ta příležitost, to je to, co ty říkáš. Teď najednou, jak máme postavit další patro? No musíme začít úplně někde odspodu, bude to stát nesmysl peněz. A přitom stačilo málo, nebo dneska stačí málo, možná dřív asi to tak nebylo, ale dnes. Mně ti ještě přijde, že v tom musí hrát roli nastavení v té hlavě, že jako máme vlastně, že ta planeta je jako nafukovací, že máme ty nevyčerpatelný zdroje, ale ono i my dva za život a to zažijeme, že opravdu jako koupit novou parcelu, jako prázdnou, no to bude obrovský problém. To se budou kupovat parcely, kde zboříš původní stavení, ale na zelený louce to bude čím dál tím větší problém, a velký parcely tuplem. Máme problém někde zaparkovat natož, abychom sehnali parcelu na barák. A to je přesně ono. A ještě atraktivní parcelu. A ještě atraktivní. A jestli ten barák bude výměrou 150 m², já jenom svým vhodným rozhodnutím vlastně vytvořím 150 m² plochy. A to je úplně jedno na co, jestli tam jednou bude někdo bydlet nebo ne. Ale já jsem si vytvořil parcelu 150 m², protože jsem udělal těžký strop. Proč ne? Cena za postavený barák nebude klesat? Nebude a jenom to podtrhnu, to, co říkáš, ať se potká jako opravdu odborníci na slovo vzatí, a ty ať dají hlavy dohromady. Ano, mělo by to začít u toho projektanta. Investor by měl říct nějaké své očekávání a ten projektant by ho měl vést. A pak obrátit se opravdu na ty jednotlivé odborníky, na to poradenství, kteří řeknou na základě zkušeností, na základě nějakých těch know-how, který mají k tomu oboru, tak udělají ty svoje doporučení. Jinak to asi pak bude kočko-pes. Ty baráky. Všechno je to o nějakých vstupech a výstupech. My taky prostě neumíme prodávat levněji, než vyrobíme. To prostě nejde. Jestli budeme mít vysoké vstupy, ať už v rámci energií, ať už v rámci dopravních nákladů, mzdových nákladů, odvody daní, ten celý balíček. Tak jak to máme tomu zákazníkovi nabídnout levněji? Prostě je to začarovaný kruh. Pokud na to ten zákazník nedosáhne svým příjmem, tak my nemáme pro koho vyrábět. Nebudeme vyrábět, no nemáme pro toho člověka výplatu a zase se vrátím, krásná houpačka to zhoupne zpátky na druhou stranu a řekne hm, ale vlastně ty si ji ani nemáš za co koupit. Tady je zapotřebí pořád to hledání optimálního středu. A do jaké míry dneska by měl každý vlastnit barák, to je otázkou. A pak do jaké míry by měl každý být v nájmu, je druhá otázka. Je to propojené. Myslíš, že se může očekávat, a to je hodně futuristická otázka, nějaká revoluční technologie, která by třeba zlevnila výstavbu rodinných domů? Tak chybí ty ruce, tak se hledá zjednodušení té výstavby. Já si myslím, že to zásadní už nastalo. Zrovna co se cihel týká, tak jsou to broušené cihly. Dřív se zdilo na nebroušené, takže tam byla jedna velká míchačka, nějaká kopa písku a cement a tak dál. A mraky chlapů a mraky bas piv. Aby se prostě to postavilo. Dneska ta hrubá stavba z těch cihel je velmi rychlá. A to jako do týdne, pokud nevymýšlím příliš, tak mám tu hrubou stavbu nebo to zdivo vyhnané až po korunu. Není s tím žádný problém. Navíc jsou tady doplňkové cihly, takže odpadá řezání. To tady vůbec není zapotřebí. Ale už to, co tady padlo, pokud mi to dobře navrhne projektant a pojede v tom systému, v tom modulovém systému toho výrobce, a pokud my máme modul 25 čísel a on nenavrhne barák 10 metrů, 10 centimetrů a půjde v deseti metrech, tak o to jednodušeji se mi staví, jak dám ty okna. Takový jako balíček. Ale už takhle ta výstavba je velmi rychlá. Pak je otázkou, do jaké míry ještě do toho zasáhnou technologie, jak moc se to ještě bude robotizovat a tak dále v rámci těch staveb. Tam si myslím, že velkou výhodou zrovna u cihelných staveb a u toho stavebnictví je, že ještě pořád se netrefujeme projektová dokumentace vs. realita na milimetry. A dokud to tam nebude, tak ty roboti s tím budou mít problém. Prostě na té stavbě to pořád žije. Člověk najednou zjistí, hele supr, ale já vlastně... tuhle příčku pojďme posunout víc vpravo, protože tady chci něco dát jako jiného. To se během té výstavby trošku rozmyslí na něco jiného. A to už je problém. Pro tu robotizaci. Takže ten zdravý lidský rozum podle mě tam bude muset být pořád. Takže se neobáváte toho, že by jednou třeba nějaký rodinný dům vytiskli na 3D tiskárně? A tak dít se to může, ale pakje otázka, jakou to bude mít přidanou hodnotu, protože stejně na ten rodinný dům v 3D tiskárně zase musí přijít lidi naprogramovat to, celé to udělat, připravit. Ty peníze to bude stát úplně stejně jako ta stávající situace, akorát se to celé bude odehrávat někde jinde. Pak někdo přijde, takhle to jako secvaká dohromady, nebo nechá něco tisknout, ale stejně musí přijít lidi a přidělat zámek na dveře bude muset udělat člověk, to robot neudělá. My jsme na začátku už o tom mluvili a nevím, jestli jsme trošku od toho neutekli a sice k tomu Smysluplnému celku ohledně nějakých výsledků. Už jste si to nějak bilancovali, nebo to neřešíte takhle, že byste si dělali bilanci iniciativy, která běží rok? Já osobně to bilancuji tak, že více a více na trhu z jakýchkoliv kanálů slyším význam slova, hele to musí dávat smysl a musí to být smysluplný celek. A to je úplně jedno, kam jdu. Tak teď nevím, jestli je to tím, že ho máme evokovaný nebo ho často někdo přebírá tím, jak jsme ho do toho trhu víc pustili, ale určitě to má svůj efekt, a právě proto jdeme teď v téhle fázi podpořit ještě ten čtvrtý pilíř. Pak je otázkou, jestli ho tady chceme zmínit, co má být to zásadní. Za mě by to za to stálo. Já myslím, že pojďme na to a já bych si hádal, že to je doživotní záruka. Ano, děkuji. Je to tak, my v podstatě budeme v následných týdnech, měsících nebo v krátké dohledné době spouštět doživotní záruku na cihelný systém Heluz. Proč doživotní záruku? My jsme si opravdu těmi našimi výrobky na tolik jisti a tolik přesvědčeni o tom, že můžeme těm lidem poskytnout záruku, která bude delší, než oni sami se dokáží dožít. Doživotní záruka bude poskytnutá až na 148 let. Proč 148 let? No 148 let zpátky od tohoto roku datujeme první zmínku o cihlařině v Dolním Bukovsku v rámci rodiny Heluzu neboli Řehořu. Když půjdu v té hierarchii dál, je to 148 let a toto jsme se rozhodli poskytnout. Pokud ta stavba bude splňovat podmínky typu dodržení těch technologických postupů, že použiju cihlu tak, jak mám, řeknu neotočím ji naopak a takové věci, to teď trošku zlehčuji, ale opravdu člověk, který se rozhodne pro stavební systém Heluz, může si zažádat o doživotní záruku, ta záruka je nad rámec zákonných povinností, to znamená viditelné vady 2 roky, skryté vady 5 let, my říkáme 148. Trošku rozdíl. A teď mi řekněte, proč mi nestačí normální záruka? Proč nestačí normální záruka, tak ať to zkusí jiní, kde ta stavba prostě takové roky nevydrží. Cihelná stavba tady bude stovky let, pokud se vyloženě někdo nerozhodne jí zbourat. Teď jsme tady v Praze, je tady plno staveb, které jsou prostě z cihly a stojí tady do teď. Jak je to možné? Ta cihla prostě vydrží. My si zatím stojíme, naše výrobky vydrží a že to jiní jako nezvládnou, no vím, ona nemá ty jiné materiály, nemají takovou životnost, jako má životnost cihly. A předpokládám, že to je podmíněné nějakým technologickým postupem? Tak určitě ano. Za prvé, už dopředu bych měl oznámit, že budu chtít žádat o doživotní záruku na té konkrétní stavbě. To znamená, předložím projektovou dokumentaci, doložím to, že jsem použil cihelný systém Heluz, dodržím vlastně to zdění, jako takové v souladu s technologickými postupy společnosti Heluz. Dodržím to, co bych normálně běžně měl udělat na jakékoliv stavbě. Dojede potom náš člověk, odkontroluje to. Ano, vidíme, že opravdu je to v souladu s tím, co je. Poskytujeme certifikát na doživotní záruku a v případě, že by se opravdu něco stalo, tak ten dotyčný uživatel toho rodinného domu může přijít a říct, hele, tady se něco děje a je to chyba cihel. My jsme si natolik jisti, že ta chyba cihel nebude. Takže tam je nezbytně nutné dodržovat přesný postupy při té stavbě? Ale nejenom při doživotní záruce, to je důležité při čemkoliv. Já teď trošku narazím na to téma, kdy často slyším, my to chceme zateplit, abychom schovali ty chyby. Říkám, tak pardon, jestli vám někdo řekl, zateplíme to, abychom schovali ty chyby, tak už ho vyžeňte z té stavby. Nestavíte barák proto, abyste schovávali chyby. To je už samotný prvopočátek špatně. Takže dodržovat věci, to, že projektant řekne, použijte tady cihly pevnost P10 a někdo tam dá prostě P6, protože je levnější o 10 korun a dotáhl ji někde zvenku, tak se pak nemůže divit, že mu ten barák nebude správně fungovat. Čtvrtý pilíř Smysluplného celku říká, naše stavby, naše cihly, pokud je použijete, jsou trvanlivé, jsou tady na stovky let. A toto, tím to jenom ještě víc podtrhneme a tu záruku těm lidem a takovým stavbám rádi dáme. Já, když jsem si dělal domácí přípravu na ten náš podcast, tak musím říct, že jsem nenašel vůbec žádný produkt nebo firmu, která by řekla, my na svoje zboží máme doživotní záruku, jestli možná nejste vůbec první na světě. Je to možné, pokud budeme první na světě, tak o to víc hurá, ale my jsme rádi jako v něčem napřed. O tom to u nás je, pokud ta možnost tady je, pokud nám na to síly stačí, tak se snažíme opravdu to posouvat to stavebnictví, to bydlení jako do vyšších úrovní. Protože jak říkám, ono to tady padlo, ty lidi dneska mají problém dosáhnout na ty finance, tak můžu postavit jednoduchý barák, ale pak ho musím vytunit mnoha technologiemi, aby nějak fungoval. Ty technologie rozhodně nemají životnost toho baráku. Ty technologie na tom baráku vyměním za tu dobu několikrát. Anebo prostě postavím super barák v rámci obvodového zdiva, v rámci zasklení. Vždyť i ty skla tam dělají nějaký dost velký objem procent toho pláště. Takže pokud toto všechno dobře sladím, tak jaký technologie potřebuji na to, aby dohnali ty nedostatky té stavby. A zase, příležitosti, zase se bavíme o tom stejným. A lidi se často ubírají o příležitosti na úkor nějakého sdělení já si myslím, říkám my si nemyslíme, my víme. A to je zásadní rozdíl. Petře, já ti děkuji za tohle krásné povídání, bavili jsme se tady o Smysluplném celku, a především o doživotní záruce, kterou vy dáváte na vaše výrobky. Já ti přeji hezký den a přeji si hlavně, ať je co nejvíc lidí, který můžou dosáhnout na vlastní bydlení. Děkuji, díky za pozvání.