Ing. arch. Jitka Pálková, editorka časopisu Můj dům
Nejenom odborná komise, ale také redakce časopisu Můj dům vybírá své favority. Pohledy odborníků a „laiků“ se mnohdy liší. Pojďme se proto podívat, které konkrétní domy z našich
e-booků a proč, zaujaly naše kolegy.
Obsah:
Přepis rozhovoru:
- Dobrý den, milí posluchači a diváci, webináře Můj dům krok za krokem. Rádi bychom vám dnes představili nejzajímavější domy v jednotlivých kategoriích, tak jak je vytvořila redakce časopisu Můj dům krok za krokem. A v ucelených e-boocích jsou zdarma ke stažení pro členy klubu. Mluvit o jednotlivých domech bude architektka Jitka Pálková. Dobrý den.
Dobrý den.
- První kategorií jsou domy do 150 m², což třeba pro čtyřčlennou rodinu může být hraniční velikost. Pojďme si tedy ukázat, jaký objekt Z e-booku Můj dům zaujal zrovna vás.
Tak já jsem vybrala dům, který navrhli architekti z ateliéru Hipposdesign. Je to takový velmi jednoduchý dům. Myslím si, že má zastavenou plochu dokonce jenom asi něco přes 100 m². A vlastně jeho kouzlo spočívá v tom, že je to takový velmi kompaktní dům. Nemá skoro žádné chodby. Vstupuje se do malého zádveří a pak se jde přímo do hlavního obytného prostoru, který je středem domu. Je to takový velký prosklený prostor, otevřený do patra. Součástí domu je velikánská knihovna pro několik tisíc svazků. To bylo jedno z přání rodiny, která je velmi intelektuálně založená. Má ráda knihy, má ráda umění. Dům je plný různých grafik a obrazů atd. Díky takovému úspornému řešení se podařilo ušetřit místo. A tím, že i schodiště je v tom hlavním obytnému prostoru, tak se i na poměry malé půdorysné ploše podařilo vytvořit komfortní bydlení pro čtyřčlennou rodinu.
- Ta stavba rozhodně nezapře fascinaci funkcionalismem. Bílou barvou, těmi plochami. Byl to asi záměr?
To byl taky jeden ze záměrů architektů. Je to typická stavba kubického tvaru. Jsou tam pásové prosklené plochy. Je to dům celý otevřený do zahrady. To byl taky jeden ze záměrů. Na zahradě je starý zachovaný ovocný sad, na který chtěli koukat. Další zajímavý prvek je světlo shora. Tam je ve stropě kruhový otvor, kterým přichází světlo na společnou obývací část. To tam vytváří takovou zvláštní atmosféru a opticky zvětšuje prostor.
- Pro mě byla zajímavá spodní hala. Oni to mají obývací pokoj, ale funkcionalisti to nazývali halou. Pro mě je to poměrně zvláštní. Je to nádherný, otevřený prostor. Ale mě by zajímalo, jak se třeba uvažuje s vytápěním. Vytápět ten obrovský prostor třeba v zimních měsících může být problém. Samozřejmě, že ty izolační materiály jsou dneska zase jinde, než byly dřív. Ale zase taková pohodová teplota, 21 stupňů, už je jinde. Padla na tom řeč? Řešili to třeba?
Tak dneska u těch moderních domů, které jsou hodně izolované a kde se dělá podlahový vytápění, tak to zase není takový problém, aby vám tam byla zima.
- Fajn. Dobře, pojďme do další kategorie. To byla kategorie Domy do L. A vy jste si tam vybrala projekt Romantický dům s výhledem na pohádku. Tak se to jmenuje, tak jste ho nazvala, vy jste tam přímo i byla. Dům slibuje výhled na zámek. Nevím, jestli jsem byl dostatečně pozorný čtenář, ale nevím, jestli si přečetl, na jaký zámek je to výhled.
Tak to jsme záměrně vynechali kvůli přání majitelů domu, ale je to jeden z našich nejkrásnějších a největších zámků z 19. století v jižních Čechách. Myslím, že stačí, když to takhle řekneme. Jinak vlastně tady největší výhodou toho domu je právě ta parcela. To je ten svah s tím výhledem. Obecně domy do L mají tu výhodu, že uvnitř toho L vytvoří takový ten chráněný prostor, kde je soukromí. Většinou je tam terasa, je tam ta obytná část zahrady. Zase druhou stránkou tohoto řešení je to, že ty domy do L vyžadují většinou trochu větší Pozemek než běžný obdélníkový dům, takže s tím je potřeba počítat.
- Zajímavé je, že tento dům je složen ze tří odlišných kvádrů, které jsou na sebe nalepeny, včetně tím posledním, který tam vidíme, který končí tím kameninovým obkladem, který působí velmi impozantně až středomořsky. To bych vyzdvihnul, že to je velmi povedené na tom.
Tak to je rozdělený na společnou obývací část a ložnicovou část a uprostřed je takový mezičlánek, což je vstup, ale obě ty části jsou spolu otevřeně propojené. Tam nejsou skoro žádné vnitřní dveře, jenom do koupelen a ložnic. Vyplynulo to jednak z té polohy, ze situace na pozemku. Takhle často ty domy do L řešený jsou.
- Zajímavé bylo, že vy tam i píšete, že ten pozemek byl původně poměrně neatraktivní, ale oni tím, jak ho srovnali, a i to vidíme z tohoto pohledového záběru, vytvořili velmi útulný zázemí toho. A mimochodem jsme tam i viděli ten zámek, o kterém je řeč, takže myslím si, že ani nebylo třeba ho psát.
Tak, tady máme to L. V tomhle případě to není úplně pravoúhlé L. Je to trošku, myslím si, že je to 95 stupňů, a to je právě kvůli těm pohledům ven. Tam jsou naznačené takové ty pohledové čáry od sedačky a od jídelního stolu, takže tady je vidět, jak ten architekt třeba uvažuje, když ten půdorys kreslí.
- Bezva. Tak, pojďme dál. Máme další kategorii a tou jsou bungalovy. A vy jste tam v tom e-booku bungalovů vybrala Pohoda schovaná za vraty. A mě tam zaujala už jedna z prvních informací o tom, a sice, že tato jednopodlažní stavba byla postavena pro handicapovanou osobu. Nevím, do jaký míry o tom můžete říct něco dalšího, ale zaujalo mě to.
Tak právě proto jsem to vybrala, protože handicapovaná osoba nic jiného, než bezbariérový dům mít nemůže. Tady je takový koncept, který je založen na tom, aby ten pohyb v tom domě byl co nejjednodušší. Takže celým tím domem prochází taková dlouhá, 120 cm široká linie od hlavního vchodu až po opačný konec. A na tu se napojují jednotlivé funkční části toho domu. To je pracovna, pak je to obývací pokoj, kuchyň a ložnice. A mezi tyhle části jsou vložené takové niki nebo atria, která lze otevřít nebo naopak uzavřít posuvnými dřevěnými stěnami.
To je proto, že kolem toho pozemku prochází jedna z hlavních ulic v té obci, takže když majitelé chtějí mít soukromí, tak se tam prostě do toho atria zavřou. A je to také ochrana proti větru a prachu a i slunci, protože vlastně ta terasa v tom atriu je tímhle tím způsobem taky zastíněna. To mě právě zaujalo na tomhle řešení. Vlastně i když ty posuvné plochy jsou zavřené, tak ty prostory, jako je pracovna, obývací pokoj i ložnice, mají prosklené plochy do toho atria, takže ten dům není zavřený. Zůstává otevřený a opticky propojený.
- Takže ani není tam znatelný ubytek světla?
Ne, to určitě ne. Tady je to trošku vidět. Bohužel fotka v dešti.
- Mě na tom ještě překvapila jedna věc, lehce konstrukční. A sice, že tam je sedlová střecha, ale ten sklon je velmi mírný. Já jsem si nejdřív myslel z jednoho záběru, že to je pultovka, a pak jsem zjistil, že to je sedlová střecha, že téměř jako rovná. A předpokládám, že to je tím, že ten objekt je na Pálavě, a tam asi ty klimatické podmínky úplně nevyžadovaly šikmější střechu, po který by musel sjíždět ten sníh. Byl to asi ten důvod?
Tak ono je to také zbytečné. Čím máte šikmější střechu, tím větší prostor musíte vytápět. Možná, že tady byla i nějak omezená výška zástavby, to nevím. Přesně už si to nepamatuju, ale podle mě nad přízemním domem je zbytečný budovat jako klasickou šikmou střechu v 45 stupňů.
Největší komunita majitelů rodinných domů v ČR. Připojte se i vy!