Správná dispozice domu je základem pohodlného bydlení – 13. díl
Ing. arch. Jitka Pálková, editorka časopisu Můj dům Správně rozvržené dispozice domu jsou tím nejdůležitějším rozhodnutím, než se pustíte do samotné realizace novostavby. Jaká jsou hlavní úskalí při vymýšlení dispozic rodinného domu se dozvíte ve videu i v našem e-booku. Obsah: [minutovnik time="0m10s" class="test-class" autoplay="1"]Úvodní slovo o dispozicích domu[/minutovnik] [minutovnik time="2m50s" class="test-class" autoplay="1"]Základní desatero dispozic domu[/minutovnik] [minutovnik time="6m30s" class="test-class" autoplay="1"]Výhody a nevýhody malého domu[/minutovnik] [minutovnik time="8m25s" class="test-class" autoplay="1"]Členitý dům je náročný[/minutovnik] [minutovnik time="10m00s" class="test-class" autoplay="1"]Sledujte vstup a schodiště[/minutovnik] [minutovnik time="11m31s" class="test-class" autoplay="1"]Pozor na obývák a průchoďák[/minutovnik] [minutovnik time="13m00s" class="test-class" autoplay="1"]Nepodceňujte zázemí a světlo[/minutovnik] [minutovnik time="15m00s" class="test-class" autoplay="1"]Krátké a přímé komunikace znamenají pohodlí[/minutovnik] [minutovnik time="17m00s" class="test-class" autoplay="1"]Všude samé dveře[/minutovnik] [lock] Přepis rozhovoru: Správně rozvržené dispozice domu jsou nejdůležitější rozhodnutí, než se pustíte do realizace novostavby. Pojďme si v rámci dalšího webináře Můj dům krok za krokem vysvětlit, jaká jsou hlavní úskalí při vymýšlení dispozic. Mluvit o tom bude architektka Jitka Pálková. Dobrý den. Dobrý den. Tak, čeho by si měli stavebníci nejvíc všímat a čím by se měli řídit při dispozicích domu? Já bych na úvod řekla, že ať už stavebníci hodnotí nějaký projekt, který jim navrhl architekt, anebo ať už si kupují dům od developera, tak by se neměli nechat nalákat krásnými vizualizacemi, které samozřejmě jsou to, co ten projekt prodává. A jsou často zkreslené, protože je to vlastně něco jako reklamní nástroj a nemusí tak úplně odpovídat realitě. Ale aby se právě podívali na tu velikost domu a na to, jak ten dům je uvnitř uspořádaný. V prvé řadě by měli myslet daleko do budoucna, protože samozřejmě investice do rodinného domu je investice na nejméně půl života nebo možná celý život a budou to splácet 30 let. Takže by si měli zvážit svoji vlastně osobní životní situaci. Zda teda mají malé děti, které s nimi budou bydlet ještě 15 let nebo staví v situaci, kdy děti už jsou skoro dospělé a brzy odejdou. Zda se jedná o lidi, kteří mají hodně návštěvy nebo naopak o dvojici, která chce nějaké klidné bydlení na důchod. To všechno by měli zvážit, a to všechno bude v jejich životě důležitější než samotný design toho domu. Potom samozřejmě vliv na řešení má i pozemek. To je trošku širší téma, takže to teď vynecháme, protože to je téma na samostatný webinář. Další věc je tvar domu. Čím je dům členitější, tím bude nákladnější. Tím složitější bude jeho založení a tím dražší bude i jeho provoz, protože členitý tvar vede k větším tepelným ztrátám a tak dále, k větším provozním nákladům. Potom jsou určité zásady, které je dobré také sledovat. Pojďme si říct nějakých třeba základních, řekněme deset typů pohodlného bydlení, které vy jste uvedla v tom e-booku. Pojďme si je tak zkusit nahodit. Tak něco už jsem uvedla. Co se týká orientace ke světovým stranám, tak si představte ten dům, posazený na váš pozemek a dívejte se, jestli obytné místnosti jsou vlastně obráceny tam, kam svítí sluníčko, jestli jsou obráceny do zahrady nebo do nějakého příjemného prostředí, kde je hezký výhled a kde máte klid a soukromí. Potom další věc je rozdělení na funkční zóny. Dnes se respektují zásady, které vlastně objevily již naši předkové a které vlastně v širší míře se uplatnily ve funkcionalistické architektuře. Hlavně ty funkční zóny jsou společná obývací část, ložnicová část a pak nějaké komunikace a zázemí. A vlastně ten dům by měl být uvnitř uspořádán tak, aby se ty zóny navzájem nerušily, abyste například nechodili z obývacího pokoje na toaletu přes půl domu, někam daleko. To potom je propojeno další zásadou, a to jsou krátké a přímé komunikační linie. Takže pozor na domy, kde jsou dlouhé členité chodby, kde musíte, než se dostanete z předsíně do obývacího pokoje, procházet třeba přes řadu ložnic a tak dále. To také zrovna nebývá ideální. A to se mimochodem mimo jiné týká i třeba například topení, protože mnohdy se stane, že máte technickou místnost, kde je kotel, a koupelna je nesmyslně daleko, takže všechny ty trubky se ženou pod celým barákem, ta voda mezi tím chladne a tak. Takže i na tohle myslet, aby ten topenář, když to staví tak, aby vždycky ty koupelny byly co nejblíž zdroji. To je také častý nešvar. Měli by to architekti a projektanti zvládat, ale někdy ty ekonomické tlaky jsou takové, že se to zanedbá. A snad ještě jeden drobný, nezapomeňte to, k těm orientacím ke světovým stranám. My jsme právě nedávno tady o tom mluvili, a sice o nové vyhlášce o energetické účinnosti budov. A může nastat situace, že člověk má stavebník, má nádherný výhled do lesa, prostě chce tam mít tu terasu. Všichni chceme se dívat do lesa, pokud tu možnost máme. Ale ona je to severozápadní strana, nebo severovýchodní strana. Tak neznamená to, že to udělat nejde, ale musí se to dohnat jinde. Tak třeba na té jihozápadní straně mít nějaké další okna, které nám tam přivedou to slunce, nebo přidat izolaci. To je jenom takové doplnění, že je s tím potřeba pracovat, protože ve chvíli, kdy máme velké prosklené plochy na severozápad, tak mnohdy nemusí vycházet zase už ty energetické úspory. Stavebník musí počítat s tím, že žádná parcela není ideální a že vždycky do určité míry je potřeba udělat nějaký kompromis, když si teda vyberou tu parcelu s nádherným výhledem a upřednostní ten výhled před ostatními hledisky, tak prostě to musí dohnat jinde. Jak se říká vždycky něco za něco. Tak dobře, pojďme dál. Pojďme si říct nějaké konkrétní případy. Vy jste hned začala v tom e-booku jedním, mě se to moc líbí, a je to Malý dům. A vy jste velmi moudře napsala, že Malý dům bude vždy kompromis. Tak co tím přesně myslíte? Tak samozřejmě máme na trhu domy, které mají zastavěnou plochu třeba pouhých 70 metrů. Jejich cena bude samozřejmě relativně výhodná, ale je třeba si uvědomit, že v takovém domě prostě můžou nastat problémy, které na první pohled nepoznáte. Kdo nemá zkušenost, tak je nepozná. Častou chybou bývá malé zádveří. Pamatujte na to, že když budete jako rodina s dětmi přicházet odněkud zvenku, tak by to nemělo probíhat tak, že tatínek si zouvá boty a maminka s dětmi čeká venku na dešti a na větru, protože se prostě do toho vstupního prostoru nevejdou. V zádveří by taky nemělo chybět místo na šatní skříň nebo věšáky. Případně je ideální, když vedle zádveří je šatna. Dalším nešvarem, který vlastně u těch malých domů bývá, je někdy i nevyvážená velikost místností. To znamená, pokud mám malý dům, tak musím ty místnosti rozvrhnout proporčně. Ne, abychom měli velký obývák, ale 8metrové dětské pokojíčky menší než v paneláku. Potom v malých domech vždycky bude chybět úložný prostor. Bohužel je to tak, ale s tím je potřeba počítat, že tedy v malém domě nelze hromadit věci a budete určitým způsobem omezeni. A mně se líbí hlavně bod dvě. Jedna malá koupelna nestačí a především toaleta. Jako čtyřčlenná rodina, opravdu jedna toaleta bývá po ránu málo. Ano, tak když si malý dům postaví dvojice, která tam bydlí sama, tak si vystačí, ale když si malý dům postaví rodina s dětmi, školou, povinnými a všichni ráno současně vstávají a odcházejí do práce a do školy, tak to může být problém. Tak pojďme dál. Další kategorie je členitý dům je náročný. Tak co jste tím myslela? Tak tady máme jeden takový příklad, velký členitý dům. Už jsme se zmínili o tom, že členité domy jsou nákladnější už jenom z hlediska samotného toho tvaru, také protože zpravidla vyžadují větší pozemek než ty malé, kompaktní domy. Dále v členitém domě jsou právě delší ty komunikační linie, o kterých jsme také hovořili. Tady například máme takový dům, který má dvě části. V jedné je společná obývací část a ložnice rodičů, druhá je samostatná část pro děti. Ten koncept toho projektu je takový, že tu druhou část lze dostavit dodatečně, ale když se podíváte na ten půdorys, tak lze vidět zbytečně dlouhé chodby, dětské pokojíčky jsou malé, je tam zbytečně samostatný východ ven z té dětské části. Myslím si, že by bylo rozumnější dopřát těm dětem větší pokoje a šetřit na těch chodbách. A z hlediska energetických ztrát, ten dům je hodně zranitelný? Ano, samozřejmě. Čím je ten dům členitější, čím má větší obvodovou plochu, tak tím víc těch ztrát tam hrozí. Tak, můžeme jít dál. Na další vizualizaci jste ukázala na případu, sice kdy sledujte vstup a schodiště. To znamená, aby se nestalo, že schodiště je zakomponované v obýváku, že ho musíte obcházet, nebo jídelní stůl, vy to tam máte velice pěkně naznačeno. Tak tady je to krásně vidět. První, na co bych zde upozornila, je, že tady vlastně chybí zádveří. Lépe řečeno je tady zádveří, které je otevřené přímo do společného obývacího prostoru. To znamená, zvenku vám do toho obýváku půjde všechen hluk z ulice. Pokud ten dům stojí někde blízko hlučné ulice, půjde vám tam prach, půjde vám tam chlad. Prostě v našich klimatických podmínkách a ve většině našich měst je určitě záhodno to zádveří oddělit od té společně obývací části dveřmi. Tohle to řešení, kdy se vstupuje víceméně přímo do obýváku, bývá používáno hlavně ve Spojených státech třeba, ale u nás, myslím, že není zrovna ideální. A pak tady máme tedy další záležitost, a to je vlastně průchod na schodiště, přes tu společnou obývací část, kolem křesel a sedací soupravy. Tak si představte, když tady třeba sedíte a odpočíváte a přijdou děti a přivedou si kamarády a budou tady běhat po schodišti nahoru a dolů. To určitě, si myslím, taky nebude zrovna ideální situace. Tak jo, další vaší vizualizací je pozor na obývák průchoďák. Už jsme to částečně o tom se zmínili, ale prosím ještě, abyste to rozvedla. Už jsme to nakousli. Tady je docela pěkný dům ve tvaru L, což je oblíbená dispozice, o které už jsme také hovořili. Je tady garáž integrovaná v domě. Je tady poměrně velký společně obývací prostor. Je tady vstup s malou šatnou. Nicméně, prostě veškerý provoz toho domu probíhá právě přes ten obývací pokoj. Takže veškeré návštěvy dětí, každý, kdo přijde domu, chce si odložit věci, jde do pracovny, jde se převléknout, tak musí projít tím obývákem kolem tady docela problematicky umístěného jídelního stolu. A jde prostě někam dozadu a pak se zase vrací do toho obýváku. To si myslím, že taky není zrovna ideální řešení. Notabene, když k vám přijdou návštěvy a potřebují do koupelny, tak jdou a bloudí vašimi ložnicemi. Já mám jednoho známého, který si nechal postavit dům, a protože je fanoušek autoveteránů a chtěl je mít co nejblíž při sobě, tak má ložnici, ta ložnice má prosklenou stěnu obrovskou a tam má ty tři autoveterány a z té ložnice se na ně dívá. Nic proti tomu nemám, pokud tam ty veteráni ničemu nepřekážejí a pokud přes ty veterány nepřelézá, když musí do koupelny, tak budiž mu to přáno. Popravdě řečeno, neptal jsem se na to, ale věřím, že tomu tak není. Tak, pojďme dál. Dalším heslem je nepodceňujte zázemí a světlo. Tak, tím jsem chtěla naznačit, že zvlášť u těch malých domů někdy sice šetříte místo a šetříte náklady, ale pak zjistíte například, že nemáte kam dát pračku, nemáte kam odložit špinavé prádlo Tady v této dispozici jsem například nenašla místo, kde bude kotel na topení, nenašla jsem tam místo, kde bude pračka. To jsou takové věci, které sice na první pohled se zdají nedůležité, ale když potom v tom domě bydlíte, tak zjistíte, že to může být velký problém. Zvlášť pokud teda je to rodina s dětmi. A ještě je potřeba vzít na vědomí jednu věc, že když bydlíte v rodinném domě, tak budete prát a uklízet daleko častěji, než když bydlíte v bytě. Protože prostě budete pořád běhat na zahradu, budete ji využívat, budete na ní pracovat, a to vlastně si žádá své. Takže určitě pokud si budete vybírat dům a budete posuzovat půdorys, tak se podívejte, jestli ten dům má technickou místnost, jestli je tam místo na pračku a na ty praktické věci. Další věc osvětlení. Tady máme docela dlouhou kuchyňskou linku, která je poměrně daleko od okna a není tady žádné okno. Takže když si budete studovat domy, tak se také zabývejte tím, kde jsou okna, protože si myslím, že určitě v rodinném domě si kuchyň zaslouží denní světlo. A totéž se týká i koupelen. Také v koupelně by měla být okna v rodinném domě. Když jsem se na ten půdorys díval, tak si říkám, že možná to má být řešeno buď krbovou vložkou, ale tu tam teda taky nevidím, to vytápění, anebo nějakým tepelným čerpadlem, který bylo umístěný zvenku na fasádu, ale i to potřebuje vnitřní jednotku a nejeví se mi, že by úplně měli ji kam dát. V každém domě potřebujete nějaký technický prostor, ať už je to na to tepelné čerpadlo, bojler na ohřev vody, ale i taková prozaická věc, jako kam dát vysavač, a úklidové prostředky a prostě všechno to, co nechcete stavět na odiv v tom obýváku nebo v té ložnici. Tak, pojďme na další vaši radu. A to znamená krátké a přímé komunikace znamenají pohodlí. Částečně už jste o tom mluvila, ale pojďme si to znova říct. Ano, to bývá problém hlavně teda u těch větších domů, ale u těch domů typu L tady máme poměrně komfortní dům, velmi racionálně uspořádaný, který má i tu velkou technickou místnost, má krásnou terasu, má velký společný obývací prostor. Nicméně, když se nad tím zamyslíme, tak s každou kávou, kterou si uděláte, tak tady budete chodit z kuchyně, kolem jídelny, přes obývák až ven na tu terasu. Takže možná by bylo moudřejší, kdybyste si to kafe mohli třeba vypít tady. A opačná věc, když sedíte u televize, tak půjdete na toaletu, přes celý ten obývací prostor přes předsíň až tady do ložnicové části, kde se ukrývá toaleta. Takže to jsou taky takové věci, nad kterými je potřeba se zamyslet. Já si umím představit, že to je možná pro někoho, kdo rád chodí, má takový ty hodinky, ten krokoměr tam má, že možná takhle to dělá jako pro zdraví, ale to se dá chodit venku, že jo? No, ale není to věc, která by měla nějak podmínit návrh rodinného domu. To určitě není. Tak, další vaše rada. Všude samé dveře. To je spíš upozornění než rada. Protože opravdu i s dveřmi se musí šetřit. Tak to bývá problém hlavně v těch malých domech, kde se můžeme setkat třeba s malou předsíní, kde se několik dveří otevírá do sebe. Tady máme jedno takové řešení, poměrně taky komfortní dům, s garáží s technickou místností, s poměrně velkou předsíní. Nicméně, když se podíváte, tak tady v malé schodišťové hale jsou troje dveře otvírané do sebe. Z malé kuchyně, když si budete potřebovat odskočit, tak půjdete jedny, druhé, třetí dveře, případně z ložnicového patra, které teda tady není vidět, ale když byste si potřeboval odskočit, a toaleta nahoře bude obsazena, tak půjdete zase po schodech přes několikery dveře. I v tom obývacím pokoji, tady jsou tři výstupy ven, což zvyšuje jednak náklady a jednak, vy budete chodit jedněmi dveřmi, kde máte tu terasu s tím sezením, ostatní dveře v praxi nepoužijete. Mě by zajímal váš názor na umístění té garáže, která má přímo styčnou stěnu s těmi obývacími místnostmi, protože někdy na přelomu 60. a 70. let byla v Americe obrovská kauza s tím, že tam je běžné, že se ty auta umísťují v tom spodním patře, nahoře se bydlí, a že se ukazovalo, že vznikají karcinogenní látky, které to auto, když odstavíte, tak ještě chvíli z toho vejfuku jdou nějaký plyny, a že se to přestalo doporučovat. Ale když si potom vezmu tu legislativu v 90 letech, nebo později u nás, nemám pocit, že by se to uzákonilo nebo nedoporučovalo. Co vy si o to myslíte? Doporučila byste svým klientům, aby tu garáž takhle umístili přímo do styku s těmi obytnými místnostmi? Tak je to určitě komfortnější než běhat prostě venkem. A dá se to technicky řešit. Pamatujou na to naše normy. Garáž musí mít přímé odvětrání. Garáž je samostatný požární úsek, takže na to je taky třeba pamatovat. Dveře z garáže by měly správně být kouřotěsné a samozřejmě by neměly vézt do obývacího prostoru. A pokud tedy se vstupuje ještě přes nějakou technickou místnost, tak si myslím, že to řešitelné je, že není potřeba se toho tak zásadně bát. Nehledě na to, že brzy stejně začneme všichni jezdit v elektroautech, tak už nás to vůbec nebude muset trápit. Takže, vážení diváci, posluchači našeho webináře Můj dům, krok za krokem, to byla paní architektka Jitka Pálková. Já vám mockrát děkuji. Jestli jste si z toho něco odnesli, já věřím, že ano. A pokud by vás bavili naše e-booky, tak stačí se stát členem klubu Můj dům, krok za krokem a tam si všechny e-booky, na kterých i paní architektka Pálková spolupracovala, si můžete zdarma stáhnout. Děkuji vám a na shledanou. Na shledanou. Může vás také zajímat: Jak lze nejsnadněji opravit chyby v dispozici interiéru? Tam, kde projekt selhal, si můžete upravit byt i jinak než rekonstrukcí, například optickými iluzemi. Malé místnosti dopřejte vzdušnost: Nejčastějším nedostatkem jsou pokoje menší, než byste si přáli. Co s tím? Nejsnadnějším řešením je výběr barev – čím světlejší, tím lepší. Když mají stěny, strop i podlaha stejnou světlou barvu, místnost se zdá být mnohem větší. Zkuste si také pohrát s tapetami. Dobře se osvědčily tapety s velkorysým vzorem nebo realistické fototapety – jejich obraz skvěle prodlužuje perspektivu. Fantasticky působí také efekt zrcadlení. S odrazem se dá čarovat a správně umístěné zrcadlo, například proti oknu, odráží pohled ven a poskytuje pocit volnosti. Příliš rozlehlé prostory: Tady opět hodně vyřeší barvy, nejlépe plné a syté. Pokud nemáte dostatek odvahy, pomůže alespoň tmavá podlaha nebo výrazný koberec. Když vybíráte tapety, soustřeďte se drobný vzorek, pravidelně se opakující ve svislých proužcích. Opět ošálíte nedokonalé oko, které zde bude vnímat jen malý úsek. Jenže pozor! Úzké pruhy mají schopnost nejen místnost zúžit, ale přimějí vás sklouznout pohledem vzhůru a vyvolají pocit výšky. Takže obývák vytapetovaný svislým pruhem bude sice opticky menší, ale hodně vysoký. Strop snížíte tmavou barvou. Při výběru barvy počítejte s tím, že se pod různým umělým osvětlením jeví jinak, než jaké ve skutečnosti jsou. Proto se je snažte vybírat na denním světle, které odstín nezkresluje. Avšak i tak počítejte s tím, že po uschnutí na stěně bude barva bledší. Existují programy, které umožní laikům téměř profesionální návrh interiéru? Software na navrhování interiéru pomáhá nejen běžným uživatelům, ale také profesionálům v oblasti interiérového designu. Prostřednictvím aplikace lze vytvořit vizuální rozložení místností, plán k přestavbě, doplnit nábytek či ostatní příslušenství. Systém navíc poskytuje realistický pohled na interiér, jakýkoli prostor zobrazuje i ve 3D rozhraní. Existuje několik dostupných aplikací v různých cenových úrovních i bezplatné varianty, které si můžete nainstalovat. Prostřednictvím nich si vytvoříte návrh interiéru, podle kterého můžete postupovat při vytváření nebo přestavbě příbytku. Aplikace mnohdy zacházejí do nejmenších detailů, aby byly schopny poskytnout co nejrealističtější pohled na interiér. Vybrané softwarové programy se v jistých drobnostech liší, některé vám mohou svými nastaveními vyhovovat více než jiné. Projdeme si pět programů, které si můžete stáhnout, pokud potřebujete provést vizualizaci interiéru. Dejte svým myšlenkám o vzhledu interiéru vizuální kontury. Nezáleží na tom, jestli potřebujete předělat jeden pokoj, nebo celý půdorys. Program pro navrhování interiéru dokáže rychle a s vysokou přesností zprostředkovat vaše nápady a přenést je do vizuální podoby. Co je dobré vědět, než se pustíte do plánování osvětlení Ideální samozřejmě je, když je celý dům navržen tak, aby do něj během dne vstupovalo co nejvíce přirozeného světla. Lidský organismus je totiž nastaven na život venku. Umělé osvětlení by tak mělo být denním řešením jen v menších provozních místnostech uprostřed dispozice (spíž, komora, šatna), v těch obytných by se mělo dostat ke slovu až s postupující tmou. Zjednodušeně platí, že plocha oken má odpovídat šestině podlahové plochy místnosti. Důležitou roli hraje i správná orientace místností vůči světovým stranám (například koupelna a ložnice na východ, případně sever, obývací část na západ či jihozápad a podobně). Související články: [wp_show_posts id="103345"]