Ing. Iva Bastlová, DiS., interiérová designérka
Jaké materiály a prostředky jsou snadno udržovatelné a kdy vyplatí se šetřit na zařízení kuchyně? Víte, že umakart je stále v nabídce prodejců?
Obsah:
Přepis rozhovoru:
- Dobrý den, vítám vás u dalšího dílu Můj dům studio. Dnes si budeme povídat s designérkou Ivou Bastlovou. Dobrý den.
Dobrý den.
- Paní Bastlová je autorka několika knih o bytovém designu a zajímat nás tím pádem pochopitelně bude vnitřní zařízení domu. Budeme si povídat v tomto díle o technických částech domu a začněme třeba rovnou kuchyní. To je místo, které si nechávají klienti navrhovat nejčastěji. Proč tomu tak je?
No tak, za prvý teda je to pravda. A ten důvod je pragmatický, protože za prvý kuchyně je nezbytnou součástí každého interiéru a za druhý, protože ta investice do té kuchyně je v podstatě jedna z největších do zařízení celého obytného interiéru. No a samozřejmě je to i prostor, kde lidi tráví spoustu času. V podstatě si můžeme říct, že ženy, které vaří, tam tráví velkou část, i když samozřejmě vaří někdy i muži, tak vlastně chtějí mít ten prostor vymazlený co nejlépe a aby ta investice byla co nejlepší.
- Co se u těch kuchyní nejčastěji řeší, jaký detail?
No tak kromě toho celku, který je na hodně dlouho, tak musím říct, že spoustu lidí si nedokáže odpovědět na otázku, jak vyřešit zástěnu, což je v podstatě plocha za pracovní deskou, protože dříve se na to používaly nejčastěji keramické obklady, které už nejsou v současné době tak aktuální, i když se samozřejmě také používají, ale hlavně ty velkoformátové. No a přemýšlí o tom, co tam dát v podstatě jiného, tak aby vlastně ten celek vypadal co nejlíp, aby ta kuchyně byla moderní, aby samozřejmě se i dobře udržovala. Takže který ty materiály v podstatě se tam kromě té keramiky, která může být jak v malém formátu, nebo i ve velkém formátu dávají, tak je to laminát, to je v podstatě jeden z nejběžnějších materiálu, který se používá i na pracovní desku.
Pak samozřejmě pokud je ta deska z pravého nebo umělého kamene, tak se tam dá použít ten samý materiál v tenčí podobě. No a já musím říct, že já mám takové dva oblíbené materiály, které používám, když navrhuju interiéry, a to jsou buď odolný kovolamináty, které můžou mít různou podobu, ať do stříbrna, do odstínu champagne, nebo do měděna, antracitova, a nejsou jenom ty materiály hladké, ale mají i různou texturu, která vypadá zajímavě, a tím dost v podstatě svých klientů jakoby překvapím, nebo je to prvek, kterým tu kuchyni obzvláštním, i když ta kuchyně potom sama o sobě není nějak výrazně třeba barevná, ale pomocí toho kovolaminátu ji zvýrazníme a oživíme, vytvoříme z toho zajímavou kompozici.
Druhým mým oblíbeným materiálem je sklo kalené. Kalené musí být proto, protože dost často ta zástěna je právě za varnou deskou a díky tomu kalení je potom odolná vůči vysoké teplotě. Já hrozně ráda pracuju s digitálním tiskem, takže právě to sklo, které je tou pracovní deskou, má z druhé strany potisk, který se aplikuje technologií digitálního tisku, a tam já si potom hraju s různýma grafikama a zase vytvářím stejně, jak u kovolaminátu zajímavý prvky do té celé sestavy. Výhodou obou dvou těchto materiálů je, že jsou v podstatě hladké, dobře se udržují v čistotě, jsou bezpečné, zdravotně nezávadné a mě docela umožňují se jako kreativně vyjádřit, takže já nejčastěji používám tyhle dva materiály.
- Jak se třeba finančně liší laminát a kovolaminát?
Tak to je hodně závislé od toho, jak velkou spotřebu toho materiálu máte, protože ten zakázkový výrobce musí nakoupit celý ten formát a pak samozřejmě, jaký přesný typ to je, protože v těch kovolaminátech je spoustu druhů na výběr a liší se i cenou. Takže rozhodně bych nechtěla teď zabíhat do detailu, že je tam rozdíl třeba dva tisíce na m², nicméně ta plocha, která je v běžné kuchyně, je relativně malá, takže i kdyby tam byl příplatek, dejme tomu ty dva tisíce, tak na celou tu kuchyňskou linku to není žádná výrazná položka, protože samozřejmě ty kuchyně se pohybují v řádu stovek tisíc, tak potom když je něco navíc třeba šest, sedm tisíc, ale ta kuchyně vypadá úplně jinak a lépe se udržuje v čistotě, tak tam je to jednoznačný.
- Řekněte mi, požaduje ještě někdo po vás klasický umakart?
No právě ten umakart je, to je hrozně zajímavé, to jsem ráda, že to zmiňujete, protože umakart je v podstatě dřívější obchodní název laminátu, APL laminátu a ten v podstatě se používá pořád, akorát ten umakart má takové negativní vnímání, protože se s ním obkládaly ty jádra v paneláku, kde to nevypadalo hezky, protože i ten dekor byl nic moc, nicméně laminát jako takový ten materiál, tak je to skvělá volba v podstatě na spoustu věcí do interiéru, jak do veřejných prostor, tak do obytných.
- Pro mě byl umakart vždycky symbolem, jak vy říkáte, těch panelákových bytů, že to bylo pro mě jako to nejhorší. Kdybych možná věděla jako dítě, že to je laminát, tak bych třeba k tomu měl jinej vztah. Řekněte mi, jsou kuchyně tím nejčastějším prvkem, který po vás lidi chtějí, když za váma jdou jako za bytovou designerkou, je ta kuchyně to nejčastější, co s vámi chtějí řešit?
No, upřímně řečeno, když za mnou přijdou a budou chtít jenom kuchyňskou linkou, tak já s nimi spolupracovat nebudu. Protože já jsem zastáncem toho, že interiér se musí řešit jako celek. To znamená, pokud chtějí navrhnout kuchyň, tak s tím je potom spojený i ten další prostor v té místnosti, což ve většině případů je právě jídelna s nějakou obytnou, obývací, relaxační částí. V podstatě dejme tomu je to propojení kuchyně, jídelny a obývacího pokoje. Takže tam já potom řeším tenhle ten prostor jako celek, a ne jenom samotnou tu linku, protože ta linka musí navazovat na ten zbytek, aby ten interiér vypadal dobře.
- A už se vám to někdy stalo, že by třeba někdo trval na tom, že je opravdu jenom tu kuchyňskou linku a nic jiného, že to ostatní už si udělají sami?
Tak i kdyby to chtěli, tak já jim to neudělám. A vzhledem k tomu, že jim to vždycky umím s argumentama vysvětlit, tak tenhle problém nikdy nebyl.
- S čím nejčastěji bojujete při těch návrzích, když vytváříte návrh?
Tak to je zajímavá otázka. Někdy bojuju se svojí velkou kreativitou, kterou potřebuju držet na uzdě, ale vzhledem k tomu, že už navrhuju interiéry 22 let, tak se snažím projektovat maximálně do těch potřeb těch klientů. To znamená, nedávám tam to, co by se líbilo mně a chtěla bych mít já doma, ale snažím se v podstatě najít recept na to, aby se tam bydlelo dobře těm lidem.
- Řekněte mi, je to někdy takový určitý boj, že vy máte určitou představu, ta představa dává nějakou logiku, protože vy jste designérka, víte, jak to má vypadat, a ten klient mermomocí chce něco, co tam do toho nejde a teď se v tom kousnete. Jsou tam někdy takové třecí plochy, že se musíte obhajovat to své?
Já musím říct, že to je naprosto minimální, ale je to díky mé mnoholeté praxi, protože už vím, jak těm klientům to vysvětlit, jak to zargumentovat, ale nezastírám, že dřív to nebylo horší a člověk se musí naučit při téhle specifické profesi, naučit v podstatě hlavně vykomunikovat ty důvody. Když to dobře vykomunikujete a ty lidi to pochopí, tak v podstatě pak ty třecí plochy vůbec nevznikají. Dávám těm lidem prostor na rozmyšlenou, a když není něco jasné, tak si případně dáme konzultaci.
A je to hodně o těch opravdu argumentech, jako je rozměr, praktická stránka, údržba a celkový ten vzhled. Protože jedna z těch věcí, na které jste se vlastně ptal, s čím ty klienti bojují, tak to je, že hodnotí jednotlivé ty materiály nebo ten kus toho nábytku jenom jako solitér. A v tom případě návrhu celého interiéru je na to potřeba koukat se jako na celek. To znamená, že třeba ta jednotlivá barva nemusí být nějak extra atraktivní, ale v tom celém kontextu potom i nějakou neutrální základnu, která nechá vyniknout jinej dekor, jinej materiál a je potřeba to řešit jako právě tu celou skládačku.
- Co u těch klientů rozhoduje, pořád ještě cena, nebo už se to proměňuje v tom, že ty lidi vidí, že ta cena nemůže být tím hlavním kritériem, že tím kritériem je ta kvalita. Vnímáte tam nějaký posun? Nebo pořád lidi počítají ty položky?
Tak lidi vždycky budou počítat položky a já myslím, že se asi nedožijeme nikdy doby, kdy by nepočítali. Nicméně už z principu toho, že za mnou jdou klienti, kteří jsou nastavený tak, že jsou ochotní zaplatit za ten návrh a chtějí ho mít kvalitní, rozpracovaný do detailu, a tak nejdou po tom low-costovém zařízení. Takže v podstatě takový ten totální low-cost, aby se koukalo na každých 10 korun, takovýhle klienty v podstatě já nemám. Mám tu střední třídu, protože ty lidé, kteří opravdu musí počítat každou korunu, tak ty pak nemají rozpočet na to, aby si najali člověka, který jim s tím pomůže.
- A ještě poslední otázka k vašim klientům. Zajímalo by mě, která převažuje skupina, jestli lidi, kteří za váma přijdou a řeknou, my vás známe, známe vaše knížky, vy jste bytová designérka, děláte nádherný věci, udělejte nám prostě byt a jídelnu a prostě podle vašich představ, anebo si přijdou se svýma návrhama, který mají nakreslený, nebo fotky, tady se nám to takhle líbilo, tady na té fotce, udělejte nám to podobně. Jaká převažuje skupina?
Převažuje skupina referencí, to znamená, že jsou to buď opakovaní klienti, anebo jejich známý kolegové z práce.
Největší komunita majitelů rodinných domů v ČR. Připojte se i vy!
