Jen málokterá skupina rostlin na zahradě vzbuzuje takové emoce jako právě stromy. Někteří je milují a svou zahradu si bez nich neumějí představit, jiní se jich tak trochu neprávem obávají kvůli nedostatku místa i tomu, že se mohou stát želízkem v ohni už tak napjatých sousedských vztahů. Jak k těmto rostlinám přistupovat, co od nich můžete očekávat a kam je vysadit?
Líbí se vám tento článek?
Rovnou odhoďte všechny předsudky, stromy do zahrady prostě patří a bylo tomu tak i v hluboké historii. Dnes si u nich ceníme hlavně jejich estetických hodnot, u jiných pak chutných plodů, které nám rok co rok nadělují. Pro naše předky to byly ale také rostliny symbolické a nutno dodat, že hlavně praktické. Vysoké stromy se vysazovaly pro dnešní majitele zahrad trochu paradoxně poblíž stodol i jiných staveb jako bariéra proti šíření požáru. Nutno podotknout, že se většinou vysazovaly takové druhy, ze kterých hospodář těžil. Oblíbené byly ořešáky, jejichž jádra se dala dlouhodobě skladovat, dále pak medonosné druhy – lípy nebo ovocné stromy. Bez starých odrůd jabloní, hrušní, třešní a slivoní kdysi nemohla vzniknout žádná zahrada. I když si dnes stromů vážíme hlavně jako rostlin okrasných, je pravdou, že se do popředí dostávají i jejich další funkce.
Přírodní klimatizace
Na první pohled si u stromů jako u jiných rostlin všichni všimnou zajímavých květů a listů, dekorativních či jedlých plodů nebo rovnou netradiční kůry. Na tu se většinou zapomíná, ale u některých stromů se zbarvuje do netradičních barevných kombinací nebo zaujme svou strukturou. Stačí si vzpomenout na kůru platanu javorolistého (Platanus x acerifolia), jehož kmen se postupem let mění v deskovitě odlupčivý maskáč, různé druhy bříz (Betula), jejichž kmeny se mohou barvit do sněhově bílých, smetanových, nebo dokonce oranžových odstínů a papírovitě se odlupovat, nebo třeba na třešeň tibetskou (Prunus serrula) s kmenem vínově červeným.
Pokud tedy zrovna na svou zahradu vybíráte vhodný strom, nezajímejte se jen o jeho výšku a průměr koruny. Některé stromy toho umějí mnohem více. Barevné kůry si sice všimnete hlavně v době, kdy větve nekryjí výrazné listy, ale zrovna zima je na zajímavou podívanou většinou skoupá. A právě tyto přidané hodnoty vás budou bavit nejvíc. Možná jste se někdy setkali s přirovnáním stromů k přírodní klimatizaci. Podobně fungují i menší keře nebo byliny, ale u stromů tato funkce bývá díky větším rozměrům znatelnější.
Kromě toho, že rostliny produkují kyslík, tak výrazně ovlivňují i mikroklima dané oblasti. Vyšší stromy fungují jako větrolamy, dokážou totiž zpomalit proudění větru. Kromě toho ale zvyšují vlhkost vzduchu odpařováním vody z listů a zajišťují stín. Právě schopnost stínění vás u stromů bude v následujících desetiletích zajímat možná dokonce i nejvíce. Výsadbou správně vybraných druhů můžete upravit mikroklima vlastní zahrady, kde se budete cítit příjemně i v horkem rozpáleném létě.
A co ještě umějí?
Pokud se vám na zahradu moc stromů nevejde, určitě chcete rovnou vsadit na opravdu „vydařený“ druh. Nejdříve si ujasněte, co od stromu očekáváte. Pokud je to jenom zajištění stínu a zajímavý vzhled, pak se zaměřte na druhy okrasné. Seženete stromy jak kvetoucí, tak i sortiment s dekorativními listy i kůrou. Pokud ale chcete, aby byl strom hodnotný i pro opylovače a vy jste z něj navíc i sklízeli šťavnaté ovoce, zaměřte se na ovocné druhy.
I když to ještě před třiceti lety vypadalo, že se tradiční ovocné stromy ze zahrady natrvalo vystěhují, postupem času jsme si uvědomili, že vlastní ovoce je pro nás dostatečným důvodem pro jejich velkolepý návrat. V současné době tak často najdete tradiční jabloně nebo hrušně i v okrasných zahradách. Konec konců i v době květu stojí za pozornost. Navíc si u nich můžete vybrat tu správnou velikost. Budoucí výška stromu je totiž závislá na podnoži nebo na pěstebním tvaru.
Do menších zahrad se hodí hlavně zákrsky nebo čtvrtkmeny. Pokud se ale strom může přeci jen trochu víc rozrůst, zvolte polokmen. Do opravdu velkých zahrad jsou pak ideální vysokokmeny. Nejen že se z nich časem stanou opravdu krásné solitéry, ale navíc většímu pozemku dodají to správné měřítko, což dokážou jen opravdu velké dřeviny.
Na co myslet při volbě stromu?
Je toho poměrně dost, nejde totiž jen o to, zvolit druh, kterým se budete těšit po dlouhé roky. Musíte zvážit i praktické otázky, které se s výsadbou stromu pojí. Velikost stromu by měla být vždy úměrná velikosti pozemku a volného místa. Vysoké stromy budou většinou ovlivňovat život i vašeho okolí, proto stromy vyšší než pět metrů pokud možno nevysazujte hned k plotu. Všeobecně platí, že čím vyšší strom vysazujete, tím dále od plotu byste měli být, jenže žádná zahrada není nafukovací a rovnou si přiznejme, že se stromy mnohdy vysazují i kvůli soukromí.
Výsadba poblíž hranice pozemku se tedy vyloženě nabízí. Buďte ale ohleduplní. Buď rovnou zvolte nižší strom a vysaďte ho nejlépe několik metrů od plotu, nebo výsadbu proberte se sousedem. Zatímco mladý, čerstvě vysazený strom jablkem sváru nebývá, problémy většinou nastávají po deseti letech, kdy vysazená dřevina přesáhne svou korunou hranici mezi pozemky. U nejmenších zahrad se pak vyplatí rovnou zvolit menší, roubované stromy s kompaktní, a tedy i dobře kontrolovatelnou korunou.
Pokud vám tyto „přísné“ tvary nepřirostly k srdci a zvolíte raději přirozeně rostoucí dřeviny s korunou lehce rozevlátou, pak vybírejte ze sortimentu keřovitě rostoucích stromů. Některé nepřerostou výšku pěti metrů, přesto ale díky širší deštníkovité koruně zajistí soukromí. Službu odvedou i populární vícekmeny. Dobrou volbou bude například keřovitě rostoucí muchovník Lamarckův (Amelanchier lamarckii), jehož korunu můžete řezem lehce podkasávat, takže vyniknou jeho samostatné kmeny. Tento druh se hodí do menších i středně velkých zahrad.
Když už mám vybráno
Pokud už přesně víte, co od stromu očekáváte a kam ho vysadíte, abyste se z něj těšili celý rok, ale abyste zároveň neškodili sousedům, pak už se jen stačí porozhlédnout po zahradnictví. Máte na výběr mezi několika typy výpěstků, které se liší cenou i termínem dostupnosti. Stromky ovocné si můžete brzy na jaře nebo pozdě na podzim koupit v prostokořenné podobě. Jak už samotný název napovídá, mají volný kořenový systém. Jedná se o kvalitní výpěstky menší velikosti, které je nutné po koupi co nejrychleji vysadit. Druhou možností jsou pak stromky kontejnerované, které seženete i během léta.
U okrasných dřevin se nabídka trochu liší. Na jaře a na podzim máte možnost pořídit stromy balové. Jejich kořenový systém je krytý vrstvou juty a drátěnkou, která se může při výsadbě nechat na kořenech. Balové stromy jsou většinou znatelně levnější než kontejnerové, ale jsou dostupné jen na začátku a na konci sezony podobně jako ovocné prostokořenné stromky. Pokud chcete trochu předběhnout čas a rovnou na zahradu vysadit už vzrostlý strom, počítejte s tím, že si budete muset sáhnout o něco hlouběji do peněženky.
A jak se ceny vzrostlých stromů pohybují? Například platan javorolistý ve velikosti 12–14 cm koupíte přibližně za 8 až 10 000 Kč. Velikost 12–14 cm označuje obvod kmínku ve výšce 130 cm nad zemí. Můžete ale výrazně ušetřit, stačí zvolit o něco méně narostlý strom. Velikost 6–8 cm vyjde přibližně na 2 000 Kč. U stromů se za větší velikost platí, ale na druhou stranu se už po výsadbě můžete dočkat pěkně zapěstovaného stromu, který bude mít v porovnání s mladým stromkem mnohaletý náskok.
Ještě než se vydáte do zahradnictví, zjistěte si základní údaje o stromu, který si chcete pořídit. Zajímat by vás měla kromě jiného jeho velikost, které dosáhne za několik desetiletí. Zatímco širokokorunné stromy mohou časem přerůst i tři desítky metrů, stromy vhodné do malých zahrad dorostou třeba jen třímetrové výšky.
Nezapomeňte…
Je úplně jedno, jestli vysazujete opravdu mladý, nebo už vzrostlý strom, vždy byste ho měli dostatečně pevně kotvit. Mladé stromy stačí ukotvit jedním kůlem, větší stromy zajistěte dvěma kůly, ke kterým kmínek přivážete pevným bavlněným úvazkem. Jakmile máte vysazeno a ukotveno, vytvořte kolem kmínku závlahovou mísu. Její vyvýšené okraje opravdu fungují jako mísa, do které stačí nalít větší množství vody. Zálivka se tak nerozteče po okolí, což se běžně stává hlavně u stromů vysazených do svahu. Pokud strom vysazujete koncem jara nebo v létě, můžete si zálivku usnadnit instalací zavlažovacího vaku. Ten bude ke kořenům vodu dávkovat rovnoměrně po dobu několika dnů, rozhodně tak nebude vadit, když jednou nestihnete zalít.
Bobkovišeň portugalská (Prunus lusitanica) Běžně se jedná o keř, ale protože se roubuje na kmínek, dočkáte se i stromové formy. Její největší výhodou jsou stálezelené listy, na jaře ale i zajímavě kvete.
Výška: 5 až 6 m
Bříza himalájská ‚Doorenbos‘ (Betula utilis) Jeden z nejoblíbenějších druhů bělokmenných bříz. Seženete ji ve formě stromu s jediným kmenem nebo jako dekorativní vícekmen s deštníkovitou korunou.
Výška: 7 až 10 m
Javor šedý (Acer griseum) Tento javor vynikne jako zajímavá solitéra i jako součást výsadby různých opadavých stromů. Nejvíc na něm zaujme skořicově zlatá kůra, která se postupem času z kmene loupe.
Výška: do 8 m
Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) Často se tento opadavý strom zaměňuje za listnáč, ve skutečnosti se ale jedná o jehličnan, jehož jehlice během evoluce srostly do útvaru podobného listu. Jinan seženete v mnoha zajímavých odrůdách, které se liší výškou i charakterem růstu.
Výška: 2 až 25 m
Třešeň tibetská (Prunus serrula) Tento strom potěší hned několikrát. Na jaře kvete drobnými kvítky, všimnete si ho ale i v zimě, a to díky červené lesklé kůře. V zahradnictví se můžete setkat například s odrůdou Amber Scots nebo s vícekmennou formou.
Výška: do 10 m
Zeptat se & odpovědět