Střecha nad hlavou: Jak ji správně vybrat?

Mít „zajištěnou střechu nad hlavou“ patří k základním životním jistotám. Dobře, ale jakou střechu? Je jich přece tolik různých typů! Pro každou stavbu se hodí jiný typ střešní konstrukce. Záleží na tom, jakým způsobem chcete dům využívat, jestli má být podkroví jen úložným, nebo obytným prostorem, jaký typ krytiny preferujete, ale i na dalších okolnostech.

Střecha je definována jako konstrukce nad posledním podlažím stavebního objektu. Skládá se z nosné střešní konstrukce a ze střešního pláště. Nosnou střešní konstrukcí se rozumí část střechy, přenášející zatížení od střešního pláště, vody, sněhu, větru, provozu a podobně do ostatních nosných částí objektů. Může plnit i funkci nosné vrstvy střešního pláště.

Střešní plášť je pak charakterizován jako část střechy bez nosné střešní konstrukce, chránící objekt před vnějšími vlivy a zabezpečující požadovaný stav vnitřního prostředí.

Druhy střech

Podle sklonu a tvaru střechy definují stavaři tyto typy:

• Plochá je střecha se sklonem krytiny v rozmezí 0°–10°
• Šikmá (sedlová) střecha má sklon krytiny v rozmezí 10°–45°
• Valbová a polovalbová střecha se od sedlové liší tím, že mají  na obou koncích místo štítů šikmé střešní roviny čili valby. Od sebe se valbová a polovalbová střecha liší pouze výškou okapů – jsou-li všechny okapy ve stejné výšce, jedná se o střechu valbovou.
• Strmá – sklon krytiny je větší než 45°
• Zalomená střecha je taková, jejíž plocha (mezi hřebenem a okapem, popř. úžlabím) je vytvořena více rovinnými plochami různých sklonů
• Zakřivená střecha je vytvořená zakřivenými plochami
• Pochůzná je plochá střecha, která je určena k trvalému využívání provozem (např. pro účely rekreační, tělovýchovné, parkovací, přistávací apod.)

Také čtěte: Střecha určuje vzhled i funkci domu