BLOG ČTENÁŘE – Naše představy o budoucím domě byly od samého počátku velmi jasné, nikoliv však skromné: středně velký, samostatně stojící domek se zahradou v klidném místě a nejlépe ve staré zástavbě. V podstatě jsme téměř nedoufali v to, že by se nám někdy takový snový dům podařilo objevit. A přece se tak stalo! Náš příběh o vilce s půvabným jménem Tonička bych vám teď rád celý postupně převyprávěl. Naposledy jsem vám přiblížil, jak probíhala realizace druhé etapy plynového vytápění, při níž byly do domu instalovány konvektory, radiátory a podlahové topení. V rámci tohoto blogu bych se s vámi rád podělil o to, jak se nám podařilo vrátit původní lesk monolitickému betonovému schodišti a jak Tonička uvnitř dostala první vápenný nátěr.
Líbí se vám tento článek?
Jak jsem se již zmínil ve svém úvodním příspěvku, ještě před začátkem rekonstrukce jsme v rámci prověřování stavebně-technického stavu železobetonové konstrukce domu zjistili, že pod linoleem, gumovými hranami a notnou vrstvou epoxidového lepidla se ukrývá impozantní monolitické betonové schodiště. K tomu, abychom jeho kvalitní řemeslné provedení mohli obdivovat v plné kráse, však chyběl ještě pořádný kus cesty.
Dočtěte tento článek jako člen klubu Můj dům.
Největší komunita majitelů rodinných domů v ČR. Připojte se i vy!
Jste členem? Přihlásit se.
Co získáte jako člen klubu?
členství je zdarma a bez závazků a můžete jej zrušit kdykoliv
To je naše škola stavění.
Zeptat se & odpovědět