Pasivní domy přicházejí

Od ledna letošního roku musí všechny novostavby odpovídat standardu budov s tzv. téměř nulovou spotřebou energie anebo pasivního domu. O pasivních domech, zajímavostech a novinkách v této oblasti s námi hovořil Kamil Kracík, produkt manažer divize Izolace, Stavebniny DEK a.s.

• Jak se zrodil pojem „pasivní“ dům a co vše si pod tímto pojmem máme představit?

Tento pojem nabyl konkrétních rozměrů v 90. letech minulého století, kdy německý Passivhaus Institut rozpracoval koncept požadavků na výrazně energeticky úsporný dům. Vedle teoretické práce byly postaveny i pilotní stavby vybavené měřidly pro porovnání reálného provozu se simulacemi. Postupnou prací na specifikacích vznikl nejen široce uznávaný koncept vysokého standardu, ale i všeobecně známý pojem – pasivní dům.

Výraz „pasivní“ tu ale neznamená, že budově není potřeba dodávat zvenčí žádnou energii pro vytápění, chlazení a další provoz. Takové budovy se označují jako „energeticky soběstačné“ nebo „autonomní“ a zatím jsou realizovány spíše jako ojedinělé projekty. Energetická potřeba pasivního domu je ale i tak velmi nízká. Passivhaus institut stanovil tato kritéria:

• maximální měrná potřeba tepla na vytápění, případně chlazení nesmí překročit 15 kWh/ m2 za rok,
• celkové množství primární energie spojené s provozem budovy včetně domácích spotřebičů je nižší než 60 kWh/m2 za rok (s uplatněním koeficientů, dle typu spotřebovávané energie, je spotřeba energie z obnovitelných zdrojů výhodnější),
• neprůvzdušnost obálky budovy nesmí překročit hodnotu n50 Z 0,6/hod.

Zjednodušeně řečeno je to míra, s jakou dochází k „průniku“ vzduchu zevnitř budovy směrem ven a naopak. U pasivního domu by to nemělo být více než 60 % objemu vzduchu celé budovy za hodinu.