Konstrukce ploché střechy vyžaduje pečlivost

Střechy lze v zásadě rozdělit na dva typy – na šikmé a ploché. Každý způsob má svá specifika, záludnosti, doporučené skladby, výhody a nevýhody. Při porovnání obou typů jsou však ploché střechy náchylnější k možným chybám jak při samotné realizaci, tak i při vlastním návrhu konstrukčního řešení. Zároveň však plochá střecha nabízí i další způsoby využití – například jako terasa nebo střešní zahrada.

Z určitého úhlu pohledu, obrazně řečeno, je plochá střecha jednodušší než ta šikmá. Skoro by se chtělo říct, že je to jen další strop dalšího podlaží. S tím podstatným rozdílem, že musí být od vnějšího prostředí dostatečně odizolován, jak tepelně, tak proti vodě a vlhkosti, a zároveň musí splňovat požadavky na únosnost s ohledem na požadované využití a předpokládané zatížení.

Plochá střecha jednoplášťová

Jak napovídá označení tohoto druhu střechy, je navržena jako jeden celek bez větrané vzduchové mezery. Konstrukčně a materiálově musí být zajištěna taková skladba střechy, která bude funkční jak z hlediska hydroizolačního, tak z pohledu tepelněizolačních vlastností. Síla tepelné izolace musí být dána výpočtem a zohledňovat dané provedení nosné konstrukce. S ohledem na chybějící provětrávanou mezeru musí obsahovat kvalitní parozábranu, která zamezí pronikání vlhkosti do souvrství z interiéru budovy. Tím se předejde možným problémům s tepelnými mosty, vzniku plísní a zkrácení životnosti střechy jako celku.