Přestože hlavním „postrachem“ současnosti je především sucho, řada pozemků se dlouhodobě nebo občas potýká s opačným problémem. Ani v takových podmínkách se ale hezké zahrady vzdávat nemusíte, chce to jen trochu upravit přístup a dát přednost rostlinám, které postupně upraví vodní režim.
Líbí se vám tento článek?
I v dobách, kdy hladina podzemní vody spíš klesá, bývají některé pozemky zamokřené. Na vině může být nejen vysoká hladina podzemní vody, ale třeba také specifické místo položení pozemku. Na trvalé i sezonní zamokření totiž bývají hodně náchylné hlavně pozemky u paty svahu, kam stéká většina vody z výše položených částí, na některé zahrady se dokonce splavuje bahno ze sousedních polí.
Někdy je zamokření zřejmé už na první pohled, jindy ho ale odhalíte až poté, co vám na zahradě začnou odumírat rostliny.
Co s přebytečnou povrchovou vodou
Prvním krokem k úspěchu bude přesné zjištění, odkud se voda bere. Jedná se o vystupující podzemní vodu? Nebo uniká z blízkého rybníku či potoka? Anebo se objevuje jen při vydatných deštích? Někdy totiž za tím vším může být i nepropustné jílovité podloží, které stojí za přemokřením jinak propustných půdních vrstev nad sebou během dešťů. Důvodů může být celá řada a tak se není čemu divit, když tento průzkum bude chvíli trvat.
Dočtěte tento článek jako člen klubu Můj dům.
Největší komunita majitelů rodinných domů v ČR. Připojte se i vy!
Jste členem? Přihlásit se.
Zeptat se & odpovědět