Zalévání je jednou z nejčastějších činností, které na zahradě vůbec děláme. Jenže se při něm zároveň dopouštíme i nejvíce chyb. Jak si zálivku nejlépe načasovat, které rostliny nesnáší smáčení listů a jak je to s množstvím zálivkové vody?
Líbí se vám tento článek?
I když by se mohlo zdát, že zálivku většina zahrádkářů zanedbává, opak je pravdou. Hlavně zeleninové zahradě se každý den věnuje pěkná dávka vody, okrasný trávník na tom je podobně, ačkoliv zelenině to možná spíš odpustíte, protože si na ní navíc pochutnáte. Jak a kdy tedy zalévat a proč je tak významná dešťovka?
Závlaha není věda
Vody už dávno není přebytek, proto je velmi důležité nad efektivitou zalévání uvažovat. Kvalitní voda z vodovodního řadu navíc něco stojí a ani do budoucna se nedá počítat s většími úlevami. Při zalévání jí ale opravdu hodně proteče půdou bez jakéhokoliv efektu. Zalévejte tedy méně často, ale o dost vydatněji. Voda se tak zasákne hlouběji ke kořenům. Z této hloubky se navíc snadno neodpaří. Z půdy by ale zároveň nemělo vzniknout bahno, ani takový extrém ničemu neprospěje.
Užitkovou zahradu stačí zalévat přibližně třikrát, pokud jsou záhony mulčované, tak i jen dvakrát týdně. Záleží ale na mnoha aspektech, jako je aktuální teplota, propustnost půdy i druh pěstované plodiny či okrasných rostlin.
Nadměrné zalévání má mnoho stinných stránek. Nejen že rostliny ohrožuje rozvojem houbových chorob, zároveň také vyplavuje živiny z půdy. Ty pak opouští horní vrstvu zeminy hustě prokořeněnou drobnými kořínky a putují do podloží, kde kontaminují podzemní vodu.
Dešťovka nad zlato
Dočtěte tento článek jako člen klubu Můj dům.
Největší komunita majitelů rodinných domů v ČR. Připojte se i vy!
Jste členem? Přihlásit se.
Zeptat se & odpovědět