Architektura se vyvíjí ruku v ruce se způsobem života. Některé prvky časem zanikají, některé se opakují ve změněné podobě. Do nebe otevřený prostor uvnitř domu ani dnes neztratil na půvabu, má však i svá „ale“…
Líbí se vám tento článek?
Atrium patří k nejstarším architektonickým prvkům. V antickém Řecku a Římě byly obytné domy ctihodných patricijů z bezpečnostních důvodů z vnější strany uzavřeny plnými stěnami bez oken, uprostřed se nacházel čtvercový či obdélníkový dlážděný dvůr se zapuštěnou nádrží na dešťovou vodu, zvaný atrium. Zpravidla byl obklopen zastřešeným sloupovým ochozem. Z tohoto ústředního prostoru se vcházelo do obytných místností, tudy také přicházelo do domu denní světlo.
Atrium sloužilo ke společenskému životu, zde pán domu přijímal hosty či odpočíval. Proto tu nechyběly sochy, malby na stěnách, dekorativní rostliny či jiná výzdoba. Bazének osvěžoval klima i jeho obyvatele. Střecha byla skloněna směrem do atria a sváděla do nádrže dešťovou vodu, nebo naopak k vnějšímu obvodu domu (svod dešťové vody vedl do cisterny).
Dočtěte tento článek jako člen klubu Můj dům.
Největší komunita majitelů rodinných domů v ČR. Připojte se i vy!
Jste členem? Přihlásit se.
Zeptat se & odpovědět