Co si počít s černou stavbou

Nejprve se podíváme na to, co vlastně všechno černou stavbou je. Černým stavbám se věnuje pouze jedno ustanovení zákona 183/2006 Sb., zákona o územním plánování a stavebního řádu (stavebního zákona), a to ustanovení § 129.

Radí: JUDr. Pavel Kiršner, Advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner

Tímto ustanovením se však výčet černých staveb nevyčerpává. Právní teorie zná ještě pojem soukromoprávní černá stavba podle ustanovení § 1084 a 1085 občanského zákoníku.

Není černá stavba jako černá stavba

Podle právní teorie je tedy nutné rozlišovat soukromoprávní černé stavby a veřejnoprávní černé stavby. Toto rozlišení je nutné z toho důvodu, že v obou těchto případech bude osoba, která se cítí být dotčena na svých právech, postupovat jinak.

Nejprve tedy k soukromoprávní černé stavbě. Jedná se primárně o případy, kdy soused postaví svoji stavbu zcela nebo částečně na vašem pozemku. V tomto případě stavebník postupoval řádně procesem územního a stavebního řízení, ale zpravidla došlo k přehlédnutí hranice pozemku stavebním úřadem.

U veřejnoprávních černých staveb je situace zcela jiná. Veřejnoprávní černou stavbou se rozumí následující výčet staveb: stavby bez příslušného územního či stavebního povolení, stavby v rozporu s nimi, stavby v rozporu s právními předpisy a posledně stavby, které byly povoleny na dobu určitou, která uplynula. Delší vysvětlení zaslouží stavby, které jsou v rozporu s právními předpisy. To jsou stavby, které nepotřebují stavební povolení, územní povolení, ani jejich ekvivalenty, ale stavba je postavena v rozporu s právními předpisy.

Nejčastěji si stavebník nezajistil nezbytné závazné stanovisko, například orgánu památkové péče či odboru životního prostředí nebo nedodržel obecné požadavky na výstavbu jako například nezbytné odstupové vzdálenosti od hranice pozemků.